Hana Vagnerová: Ženský alkoholismus je všudypřítomný

Samozřejmě bála. Projekt je v uvozovkách docela drzost. Zároveň mi nápad na něj připadal geniální. Nekopíruje původní film, ale nabízí jeho ženskou verzi.

Líbí se mi, že měl režisér Ruda Biermann odvahu ji udělat a přistupuje k tomu tak, že se člověk nesmí nechat zastavit obavami z toho, že film bude pár lidí hejtovat. Když jsme natáčeli, byla jsem šťastná, že jsem do toho šla. Už kvůli Rudovi, příběhu a setkání s holkami včetně Zuzany Bydžovské, která je pro mě naprostá legenda (čtveřici hlavních postav doplňuje Alžběta Ferencová a Judit Pecháček – pozn. red.).

Ano, právě díky tomu, že jde o ženskou variantu. Když jsou čtyři holky pohromadě, je to opravdu něco jiného, než když se sejde parta chlapů.

Slyšela jsem, že práva na mužskou verzi vlastní Leonardo DiCaprio. Ten je asi jediný, který se může s přímou konfrontací poprat.

V hlavě jsem přesto měla závěrečnou scénu z originálu, v níž tančí Mads Mikkelsen, který dlouhá léta studoval balet. Ta je tak nádherná, až jsem si říkala, jestli bychom ji neměli vynechat, protože Mads má úžasný taneční talent.

Zuzka Bydžovská mi ale pořád říkala, ať se na to vykašlu, že nejdůležitější je být autentický. To je největší síla a magie každého a není to o tom, jak je kdo tanečně nadaný. Scénu jsem proto udělala podle sebe. Když se jiného člověka snažíte v čemkoli napodobovat, může nastat leda průšvih.

Už od loňského Zápisníku alkoholičky (film režiséra Dana Svátka podle stejnojmenné knižní předlohy Michaely Duffkové – pozn. red.) mi to přijde jako nesmírně zajímavé, přitom plíživé téma. Pořád se říká, že v Česku pijí hlavně muži, ačkoli je ženský alkoholismus všudypřítomný. Problém je to daleko větší, než jsme si možná dosud mysleli.

Odjakživa trpím strašlivými kocovinami, což mě ochránilo v letech, kdy jsem mohla pařit. V době, kdy jsem chodila na DAMU, bylo sejít se nad vínem nebo pivem společenská věc. Dnes obvykle vypiju skleničku vína a končím, jinak by mi bylo zle.

Procestovala jsem řadu zemí a pochopila jsem, že až na specifické skupiny teenagerů se na místech, kam jezdím, lidé neschází proto, aby se opili. Dají si skleničku, sejdou se na večeři, jdou na koncert, ale málokdy je jejich záměrem se opít. To, že mladší generace nepije prakticky vůbec, mi připadá fantastické.

Ani ne. Mám s ní už zkušenosti a viděla jsem ji zachycenou ve spoustě filmů.

Někdo se mě ptal, jestli jsme během natáčení nepily. To jsme nedělaly, ani to není možné. Možná u nějaké produkce, která počítá s tím, že se dělá jeden obraz denně, a bere to jako způsob natáčení. Obvykle máte za den takových scén několik a musíte fungovat ve všech. Navíc máte dvanáctihodinové směny, takže se opravdu nemůžete takzvaně zbourat.

Se všemi jsem se znala z dřívějších projektů nebo z pražské scény. Před natáčením jsme přesto měly takové několikadenní soustředění. Odjely jsme na Moravu, byly jsme jenom spolu a bavily se o scénáři. Dokonce jsme se převlékly do filmových kostýmů a šly na večeři. To nám pomohlo.

Během natáčení v Mikulově jsme všechny bydlely ve stejném hotelu, kde jsme měly i společnou terasu. Ve čtyřech jsme tam žily, mluvily o životě, dělaly si čaj, zkoušely texty a to všechno přispělo k vybudování vztahu.

Soustředění je kvůli finanční nákladnosti a hereckým závazkům nezvyklé, ale v tomto případě se ukázalo jako zásadní. Do filmu se silně promítlo.

Velmi. Udržuje mě v pocitu živosti. Je to asi přirozené pro každého z nás.

V momentě, kdy ustrnete v jednom světě, který jste objevil, a v jedné pravdě, se může stát, že vám za pár let ten svět už nebude vyhovovat. Když se odmítnete posunout dál nebo pozměnit svůj pohled na danou věc, můžete podle mě snadno dojít k pocitu prázdnoty. Člověk by si měl pokládat otázky, zda ho pořád baví věci, které dělá, a jestli ne, co může udělat pro to, aby je změnil.

Určitě ano. Vyhledávám činnosti, které mi zajistí motýly v břiše a zdravý strach. Netlačím na úspěch, samotná cesta je skvělá.

Jsou dopsané, teď jsme ve fázi shánění peněz. Ve filmech i hraju hlavní úlohy. Roli scenáristky ale opouštím ve chvíli, kdy vstupuji na plac.