Franz Kafka ožívá ve filmu. Roli pražského rodáka hraje Idan Weiss

„Kafka si už sto let udržuje status globální rockové hvězdy. Existují desítky podrobných životopisů, spousta analýz, tuny knih o něm. Ale důvody jeho rostoucího významu a jeho osobnosti zůstávají záhadou. Snažím se tento film poskládat jako rozsypanou skládačku. O Kafkovi víme všechno a zároveň nic,“ vysvětluje režisérka.

Snímek se natáčí i v české produkci. První klapka padla v pátek 12. dubna. Hollandová opět spolupracuje se Šárkou Cimbalovou, s níž dělala Šarlatána (2020). Znovu se také vrací k Marku Epsteinovi, který je pod Šarlatánem podepsaný jako scenárista. Právě on k Franzovi napsal spolu s režisérkou scénář.

Jejich nový projekt zachytí – jak uvádějí – spisovatelův život jako mozaiku: od narození v Praze v 19. století až po jeho smrt po skončení první světové války. Kamery se ujal Tomasz Naumiuk, který stojí také za snímky Pan Jones či Hranice, architektem filmu je Henry Borarosz a kostýmní výtvarnicí Michaela Hořejší.

Filmaři postupně zamíří vedle Prahy také mnohokrát do Německa, kde spisovatel žil. Nutno zmínit, že se potácel v existenční chudobě a nikdy na svém literárním nadání moc nevydělal. Jisté také je, že velkou část toho, co napsal, zničil on sám, aniž by to dal číst dalším lidem.

Tvůrci se tak přidávají k těm, kteří si připomínají stoleté výročí úmrtí Franze Kafky (1883–1924). Autor děl, jako jsou Proměna, Proces nebo Zámek, zemřel 3. června. Před smrtí nařídil, aby se jeho díla zničila. Což se díky jeho příteli – rovněž pražskému rodákovi – Maxovi Brodovi nestalo.

Režisérka slibuje, že film rozhodně nebude temný: „Chci stát vedle něj v jeho urputném boji s otcem, se světem a neúprosnými očekáváními a požadavky většiny jeho blízkých, v jeho touze po lásce a obyčejném, měšťáckém životě a strachu z něj. Smyslový rozměr filmu je pro mě zásadní. Kafka předpověděl světu nejtemnější budoucnost, ale v Kafkovi samotném bylo více jasu a humoru, než si lidé obvykle myslí.“