Článek
V roce 1959 se ve svých dvaadvaceti letech stal vůbec nejmladším členem činohry Národního divadla poté, co si jeho talentu při recitační soutěži povšiml herec Karel Höger. Celorepublikovou hvězdu z něj nicméně učinila o čtyři roky později hlavní role v inscenaci Romeo a Julie po boku Marie Tomášové v režii Otomara Krejči.
Po spoluzaložení progresivního Divadla za branou v roce 1965 a úspěších v zahraničí nastal po třech šťastných letech zlom. Když Tříska podepsal manifest Dva tisíce slov a podílel se na vysílání z libereckého rozhlasu během srpnové okupace sovětskými vojsky, přišla perzekuce.
Čelil zrušení svého divadla, zákazu činnosti i tlaku StB, aby vstoupil do jejích řad. V roce 1977 proto s manželkou Karlou Chadimovou a dcerami emigroval do Severní Ameriky.
Americký sen
Navzdory počáteční jazykové bariéře a přísným podmínkám hereckých odborů se i díky podpoře Miloše Formana a Jiřího Voskovce dokázal v zámoří prosadit. Průlomová byla role profesora černé magie Wolanda v adaptaci Bulgakova románu Mistr a Markétka na prknech newyorského Public Theater. Trvalý domov našel v roce 1982 v Los Angeles.
Po listopadové revoluci se vracel do vlasti a navázal na přerušenou domácí tvorbu. Nezapomenutelný se stal coby charismatický, rázný učitel Igor Hnízdo ve Svěrákově Obecné škole (1991).
Zahrál si i v Trojanových Želarech (2003), Hřebejkově Horem pádem (2004) nebo naposledy před smrtí v Po strništi bos (2017) opět v režii Jana Svěráka. Nelze opomenout ani titulní úlohu v Králi Learovi v roce 2002 na Pražském hradě v rámci Letních shakespearovských slavností.
