Hlavní obsah

Cannes 2024: Chiara Mastroianniová v roli svého otce

V úterý večer to v Cannes vypadalo, jako by mistrál chtěl unést z červeného koberce hvězdy francouzského filmu Marcello Mio a místo nich přivát dojemné vzpomínky na mimořádnou osobnost evropské kinematografie, italského herce Marcella Mastroianniho (1924–1996). Chiara Mastroianniová se pak na plátně ve sladce hořké fantazii režiséra Christopha Honorého ve svého otce proměnila.

Foto: Profimedia.cz

Chiara Mastroianniová v Cannes

Článek

Pro herečku samotnou jistě nebylo lehké být středem pozornosti na festivalu, jehož historii psali svými výkony mimo jiné její rodiče Marcello Mastroainni a Catherine Deneuveová. Tím spíš, když její matka letos v Cannes zářila jako znovuzrozená.

Chiara ve filmu sní o tom, že se stane svým otcem. Trochu unavená, ale povzbuzená svou podobností otci si řekne, že by měla zkusit žít na chvíli v jeho kalhotách.

Zápletkou není jen to, že slavného herce skutečně velmi připomíná, ale také to, že byla vždy v těžké pozici dítěte ve stínu dvou filmových bohů.

Co dělat na festivalu v Cannes, když nemáte akreditaci

Film

Vědomí toho, jak je těžké být dítětem slavných lidí, je odrazovým můstkem pro nečekanou a překvapivou komedii, která místy v duchu romantismu nové italské vlny míchá surrealismus, melancholii, smutek, radost i lásku.

Jemně také líčí, do jaké míry je ztráta milovaného člověka bolestivá. Obklopena svými blízkými, od matky až po bývalé partnery, předvádí herečka ve filmu svou autenticky dojemnou introspekci.

Odkazy pro pamětníky

Film začíná scénou, v níž Chiara při nepříjemném focení pózuje oblečená jako postava z filmu La Dolce Vita svého otce ve slavné scéně v římské Fontáně di Trevi. Ráno se podívá do zrcadla, ze kterého na ni otec hledí, a navlékne si černý oblek, brýle s rohovou obroučkou a klobouk, aby připomínala Mastroianniho z Felliniho snímku 8 ½.

Když si nalepí knírek, nasadí krátce sestřiženou paruku, začne mluvit italsky, tvářit se jako její otec a vše dělat s naprostou samozřejmostí a přesvědčivostí, lidé kolem to vezmou na vědomí a začnou jí říkat Marcello. Deneuveovou to rozčílí a říká: „Jsi také trochu podobná mně, máš mou krev.“ Odpovědí je jí ale jen jednoduché: „Je mi to jedno.“

Snad chtěl režisér vyprávět o Mastroainnim prostřednictvím vzpomínek blízkých, kteří jeho nepřítomnost i iluzorní přítomnost prožívají současně. Jeho dcera si každopádně ve filmu vychutnává existenciálně hlavní roli, vyzařuje z ní šarm a kouzlo a je zajímavé, jak s touto výbavou zprostředkovává šarm a kouzlo svého otce.

Odkazy na slavné filmy

Milovníky kinematografie nejspíš potěší odkazy na slavné Mastroianniho filmy, další diváky i koncert zpěváka Biolaye, na který si představitelka hlavní role, převlečená za otce, přijde zazpívat, nebo záběry z italského televizního pořadu A Ruota Libera, v němž je její tvrzení, že je skutečný Mastroianni, podrobeno reakci publika.

„Neomluvitelná je tvá nepřítomnost. Řekni Marcello, proč jsi musel odejít. To je krutá legrace,“ zpívají v závěrečné scéně dcera s matkou. Film Marcello Mio je nostalgický pohled bez velkého patosu.

Cannes 2024: Kevin Costner jako kovboj na červeném koberci

Film
Související témata:
Chiara Mastroianni
Marcello Mastroianni

Výběr článků

Načítám