Festival odstartovaly ceny pro Frearse a Menzela

Diváci ve Velkém sále hotelu Thermal se v tomto "malém filmu" seznámili s chlapcem, který v prázdném divadle náhodou sleduje produkci "osamělého herce": nahého muže (z plakátu), jenž si v domnění, že není nikým viděn, užívá na pódiu svých pět minut slávy.

"Petr Zelenka bude možná jednou něco jako pan Sušil. Ten sbíral české národní písně a Zelenka sbírá české národní úchylky," komentoval znělku Eben.

Připomněl také letošní festivalové jubileum - po desáté stojí v čele týmu, který festival připravuje, prezident Jiří Bartoška a umělecká ředitelka Eva Zaoralová. Ta poté předala první ocenění - Cenu za celoživotní přínos světové kinematografii britskému režisérovi Stephenu Frearsovi, který je podepsán například pod filmy Nebezpečné známosti, Hrdina proti své vůli, Hi-Lo Country a řadou dalších.

Z rukou Jiřího Bartošky převzal stejné ocenění jeden z nejvýznamnějších českých režisérů, Jiří Menzel. "Oscar za Ostře sledované vlaky, nominace na Oscara za Vesničko má, středisková, řada skvělých filmů a 65 let života - co víc dodat," uvedl Bartoška Menzela. "Vidíte šťastného člověka, který má za sebou velice šťastný život," řekl na to Menzel. "Nedávno jsem se dočetl, že jsem řekl něco špatného o českém filmu. To není pravda. Ke svému štěstí řadím i to, že český film je teď v dobrých rukách. Filmy mladých se dostávají do světa tak, jak se nečekalo. A já jim můžu závidět, můžu na ně žárlit, ale jsem rád, že ty filmy jsou hezké," řekl Menzel.

Po slavnostním ceremoniálu, v jehož průběhu se publiku představila porota celovečerních hraných filmů, jíž předsedá kanadský producent Rock Demers a porota filmů dokumentárních, v jejímž čele zasedl švédský filmový kritik a režisér Gunnar Bergdahl, byl uveden první soutěžní film festivalu, české Pupendo Jana Hřebejka. Na závěr večera pak ještě snímek Stephena Frearse Špína Londýna. V něm festivaloví diváci opět viděli Audrey Tatouovou, s níž se seznámili ve slavné francouzské Amélii z Montmartru, která vyhrála Karlovy Vary v roce 2001.