Hlavní obsah

Excalibur: trůn, třicet koček a jedna šťastná ruka

Novinky, Jaroslav Špulák, Právo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Do nepřeberné série muzikálů uváděných v Praze přibyl další. Excalibur, jenž si v pondělívečer si odbyl slavnostní premiéru, svou kvalitou muzikálovou laťku zvedl. Už nedělní předpremiéra ukázala, že lze elegantně skloubit odpočinkový muzikálový a kabaretní žánr s rockovou výbušností a přidat k nim volně plynoucí pověst o lásce, cti a zradě.

Foto: KÚ Plzeňského kraje

Příprava knihy včetně pátrání po fotografiích trvala více než tři roky.

Článek

Legenda o králi Artušovi dává obrovský prostor pro autorskou invenci. Lze odvést děj z let dávných do současnosti, všechno pořádně promíchat a přijmout moderní indicie, například fotoaparát, jako předměty příběh posunující a zpestřující.

Ani děj tím pádem není jednoznačný. Tvůrci jej příležitostně zastavili a vrátili před scénu, která ho předtím nasměrovala k neodvratnému konci. Když nebylo před přestávkou jasné, o čem druhá polovina představení bude, podobný obrat věci pomohl.

Příliš dlouhý kus

Skladatel Michal Pavlíček a libretista Karel Steigerwald chtěli mnoho říci a možná se mohli trochu krotit. Přes tři hodiny trvající představení je přece jen náročné nejenom pro herce, ale i pro diváky.

Závěr druhé části se už trochu vlekl, jenže kde krátit, když dějová linie musela být podávána tak, aby ji bylo možné i při všech těch invenčních posunech pochopit. Navíc se jí neustále provléká bohatá hudební složka, velmi dynamická a stylově neukotvená. Každý zásah do ní by však nejspíš dílo okradl, což by byla škoda.

Skromná scéna plná vzruchu

Excalibur je velice povedený. Staví pojem "český muzikál" do nového světla. Dává mu potřebný nádech uměleckého díla, přitom nepohrdá odlehčeními: i když možná až lacinými, například Merlinovými tričky s hesly či jeho kristiánovským "Zavřete oči, odcházím."

Sedmnáct postav střídajících se v krátkých intervalech na pódiu se ani na okamžik nezastaví (když herci padají na zem po soubojích, je při troše pozornosti patrné, jak unaveně vydechují).

Na scéně stojí pouze trůn, stojan s lupou a nepříliš funkčních třicet gumových koček.

Malé pódium však nestále plné vzrušujících dialogů, výtečně zvládnutých bojových scén a malinkatých hereckých výkonů těch, kteří jsou od epicentra dění třeba pět metrů vzdáleni.

Režisér Vladimír Morávek a celý jeho tým měli totiž šťastnou ruku. V nedělní alternaci nebyl na pódiu jediný slabý článek, naopak se v ansámblu představila řada těch, kteří přinejmenším překvapili, leckdy i nadchli.

Životní a nadprůměrné výkony

Nepřehlédnutelná a bravurně sebejistá byla Lucie Vondráčková. Jestliže se zpočátku poněkud hledala jako zpěvačka, po patnácti minutách zvládala své party s přehledem a hlavně dala postavě Morgany potřebnou provokativnost, vtíravost a cynismus. Její dialogy s Michaelem Kocábem alias Merlinem byly blyštivým hřebem představení.

Životní muzikálový výkon podal Vilém Čok. Zloduch Mordred v jeho podání byl zákeřný a slizácký, verbální agresivitu střídal se žoviálností podvodníčka non plus ultra a především zpíval jako z partesu. Hrál v podstatě jen ve druhé části a i díky němu se mohla zdát kratší, než ve skutečnosti byla.

Jan Zadražil má bohatou hereckou průpravu a v tom ohledu patřil k nejlepším. Jako Vortinger uhrál celé pódium a působil dojmem, že nepolevil ani o pauze v šatně. Byl zarputilý a přesvědčený o každé své polopravdě i omylu, a dokázal diváky strhnout. Navíc solidně zpíval.

Postavu krále Artuše ztvárnil v neděli Jan Toužimský, jenž alternuje se zkušenými Kamilem Střihavkou a Petrem Kolářem. Je vysoký a tedy i z pohledu z balkónu charismatický. Není bůhvíjaký herec, také si toho na svá bedra moc nenabral (schopnost dát každému tolik, co unese, jde na konto režiséra), ale zpěvák je excelentní. Je slyšet, že se učil z výrazu Střihavky a Dana Bárty, což nebyla špatná volba.

Lucie Bílá jako Ginerva a Michael Kocáb coby Merlin dostáli svým pověstem, nenápadný, pracovitý a spolehlivý byl Radim Kalvoda jako Lamorak. Další na pódiu šli nad své průměry, především vokálně velmi výrazný Lancelot Romana Říčaře. Všichni byli vyrovnanými partnery citlivě vyvážené filmové projekci v první části. Popravdě ji s elegancí zastínili, což se málokdy stává.

Podtrženo a sečteno je Excalibur na dobré cestě stát se ctihodným pokračovatelem dosud nepřekonaného muzikálu Jesus Christ Superstar.

Excalibur

ExcaliburDivadlo Ta Fantastika Praha, předpremiéra 2. 11. 2003 (premiéra 3. 11.). Námět: Kamil Střihavka, hudba: Michal Pavlíček, scénář: Karel Steigerwald, texty: Vlastimil Třešňák a Jan Sahara Hedl, režie: Vladimír Morávek, hráli: Jan Toužimský, Lucie Bílá, Vilém Čok, Michael Kocáb, Lucie Vondráčková, Jan Zadražil aj.

Anketa

Půjdete se podívat na muzikál Excalibur?
Ano
46,9 %
Ne
32,8 %
Ještě nevím
20,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 326 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Michal Pavlíček chystá rockový muzikál

Artušovská legenda učarovala kytaristovi Michalovi Pavlíčkovi, který složil rockový muzikál nazvaný podle slavného meče Excalibur. Texty k němu napsal folkový...

Výběr článků

Načítám