Hlavní obsah

Europoslanci uctili Kunderovu památku minutou ticha na plénu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropský parlament ve středu na plenárním zasedání ve Štrasburku uctil památku zesnulého českého spisovatele Milana Kundery minutou ticha. O její vyhlášení požádal francouzský liberální europoslanec Bernard Guetta, podle něhož Kundera ztělesňoval jednotu Evropy.

Europarlament držel minutu ticha za zesnulého Milana KuderuVideo: Multimedia Centre/European Parliament

 
Článek

„Je to bezpochyby jeden z největších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Byl jednou z velkých postav pražského jara,“ prohlásil někdejší novinář a autor několika knih Guetta.

Dodal také, že Kundera byl spojen s odporem proti komunistické totalitě. Spisovatel, který žil dlouhá léta ve Francii, byl podle Guetty symbolem jednoty Evropy.

Europoslanci reagovali na jeho slova potleskem, po němž předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyhlásila minutu ticha.

Ztratili jsme nejvýznamnějšího spisovatele, říkají politici ke smrti Kundery

Domácí

Velikán literatury a obhájce románu, píše francouzský tisk

Francouzská média v rozsáhlých textech vzpomínají na českého spisovatele Milana Kunderu, který žil od roku 1975 ve Francii, kde v úterý ve věku 94 let zemřel. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.

„Neúnavný obhájce románu a práva na beletrii se složitou intelektuální i osobní dráhou,“ píše Le Monde a vyzdvihuje, že Kundera měl od roku 1981 francouzské občanství. Le Monde také připomíná rok 1988, kdy se Kundera zastal Salmana Rushdieho a jeho sbírky Satanské verše, aby bránil nedotknutelné právo na beletrii.

„Světově proslulý a v mnoha ohledech záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřicítky jazyků,“ píše Le Figaro. Život romanopisce, který byl nejprve básníkem, byl úzce propojen s dějinami 20. století, dodává deník. Předmluvu ke francouzskému překladu Kunderova prvního románu Žert v roce 1968 napsal Louis Aragon.

Libératon píše o jednom z nejčtenějším autorů na světě, který se „proti beznaději bránil ironií a humorem“.

Vychází nový Salon: Ohlédnutí za zesnulým Milanem Kunderou

SALON

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám