Článek
Končí třicátá léta minulého století a ze světa náhle záhadně mizí přední vědci. Šestý z nich, doktor Vargas, stačí ještě bezprostředně před únosem poslat vzkaz a balíček kolegovi Jenningsovi, ale pak se i on stane další obětí.
Útok monster na Manhattan
Vzápětí na Manhattan z nebe zaútočí obří monstra a krásná investigativní reportérka Polly (Paltrowovová), která se právě řítí za senzací o mizení vědeckých kapacit, jen tak tak vyvázne životem. Na stejně zběsilém jako brilantním útěku na jehlových podpatcích (naštěstí si nezapomene roztrhnout rozparek své elegantní leč pro běh o život poněkud úzké sukně), ji nakonec před záhubou zachrání její bývalý přítel, elitní pilot Joe řečený Král oblaků (Law).
Ti dva se před třemi lety rozešli - a i když je to k sobě pořád jaksi táhne, ani v těch nejdramatičtějších chvílích, které je v příštích minutách filmu evidentně čekají, se nepřestanou hádat, ba lehounce urážet.
Ta dobrodružství je při pátrání po tajemném doktoru Totenkopfovi, který má jako hlavní zloduch stát za útokem i únosy, zavedou do Nepálu, mezi dinosaury i do laboratoře šíleného vědce a pomáhat jim bude jednooká kapitánka britských leteckých i podvodních sil Frankie (Jolieová).
Herci už nemusejí z ateliéru
Mile naivní, docela vtipný a z mnoha brakových filmů a komiksů čerpající příběh Světa zítřka je však jen podkladem pro rozehrání úžasné obrazové fantazie ve zcela přelomovém způsobu ztvárnění. Po šesti letech, kdy debutující režisér Kerry Conran připravoval v garáži na vlastním, časem notně zastaralém počítači ukázku toho, co by chtěl stvořit, vyšel do světa s šestiminutovou ukázkou, jejímž následným produktem se stal právě Svět zítřka. Ten do značné míry uzavírá debaty o tom, jaká bude v budoucnu role herců, co se vůbec dnes ještě musí točit v reálu.
Zdá se, že to budou spíš půvaby herců a hereček, s nimiž s ekamera nebude loučit, že umělé postavy se neuchytí zdaleka tolik, jako umělý okolní svět. Drtivou většinu filmu Svět zítřka totiž herci odehráli před "bluescreenem" (modrým plátnem) a vše ostatní, veškerá sebefantastičtější prostředí, kde se děj odehrává, pro ně vytvořili mistři počítačových kouzel. A podle výsledku se zdá, že to je směr, kudy by se výpravná filmová podívaná mohla ubírat, že by to skutečně mohl být svět zítřka.
Kerry Conan tak před zraky diváků kombinuje skutečný New York třicátých let, jak byl tehdy zachycen na filmovém plátně s tehdejšími představami, že na Empire State Building budou za pár let běžně přistávat vzducholodě. Celý film pak stylizuje jako poctu dějinám kinematografie, takže čím větší je divák znalec, tím víc si užije, když bude v jednotlivých scénách objevovat otisky filmů od King-Konga přes Indiana Jonese až k Pánovi prstenů. A půvabnou třešní na dortu filmařské hravosti je "obsazení" Lawrence Oliviera do role hlavního zloducha tak, že jeho herecký výkon režisér stvořil z nepoužitých záběrů z jeho různých filmů.
Svět zítřka je film především pro milovníky obrázků, kouzel, světa stříbrného plátna - toho někdejšího, současného i budoucího. Historka, kterou vypráví, by dnes sama o sobě těžko obstála. Ale výtvarná podoba filmu a smysl pro humor, jenž fajnšmekr ocení nepochybně víc než příležitostný filmový divák, z něj činí příjemný zážitek.
Svět zítřka, USA/Velká Británie, 2004
Scénář a režie: Kerry Cornan, Kamera: Eric Adkins, Hudba: Edward Shearmur, Hrají: Gwyneth Paltrowová, Jude Law, Angelina Jolieová, Giovanni Ribisi a další.