Článek
Co bylo impulsem k napsání nové hry? Bylo to třeba i znovuotevření Divadla Říše loutek po rekonstrukci?
Byl to nápad producenta Štěpána Kubišty, který je jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Jatek78. Stojí mimo jiné i za projekty Kniha džunglí a Má vlast. U Mé vlasti jsme se potkali a po úspěšné spolupráci jsme začali vymýšlet, co bychom udělali dalšího.
Štěpán „našel“ Říši loutek, kde se po covidu a rekonstrukci naskytla možnost vytvořit projekt, který by využil volné termíny, ve kterých amatérské divadlo Říše loutek nehraje.
Zeptal se mě, jestli bych nevymyslel něco, s čím bychom dokázali oslovit nejen pražské diváky, ale také turisty - české i zahraniční, rodiny, které hledají zaprvé nějaký zajímavý zážitek pro sebe i své ratolesti a za druhé chtějí se něco o Praze dozvědět. Po nějakém čase přišel nápad zpracovat příběh orloje.
Znal jste jako malý Divadlo Říše loutek?
Já nejsem rodilý Pražák, do Prahy jsem přišel až na studia DAMU, ale můj tatínek se v Praze narodil a babička ho do Říše vodila. Dokonce mu pořídila loutkové divadlo se sádrovými marionetami, byly to takzvané münzbergovky, a s tím loutkovým divadlem jsem si jako malý hrál. Dokonce jsem ho i zdědil.
O Říši loutek jsme se na DAMU, na katedře loutkového a alternativního divadla samozřejmě učili a dělali jsme z něj dokonce i zkoušky, ale nikdy jsem v něm osobně nebyl. Vnímal jsem to místo jako legendární a jaksi prastaré, trochu tajuplné – poprvé jsem do něj vstoupil až minulý rok a nadchlo mě. Je to technologický unikát, výjimečné dědictví, další z kouzel Prahy.
Producent Štěpán Kubišta (vlevo) a režisér Jan Jirků pracují na představení Příběh Orloje.
Jak jste hledali téma pro inscenaci do tohoto prostoru, který má pro české i světové loutkové divadlo mimořádný význam?
Existuje pojem „magická Praha“. Dokonce se tak jmenuje jedna okouzlující kniha, kterou napsal italský básník a bohemista Angelo Maria Ripellino. Miloval Prahu a snažil se popsat, proč a čím ho tak okouzluje. Ty důvody vylíčil na stovkách stránek. A my hledali esenci, koncentrát. Hledali jsme příběh, pohádku, pověst, ve které se zrcadlí ta pestrobarevná škála pražského genia loci.
Orloj se ozval a nabídl vlastně sám. Je spojen s věží Staroměstské radnice, a ta stojí na Staroměstském náměstí od vlády Karla IV. Je to nejstarší stále funkční hodinový stroj svého druhu na světě. Unikátní je sám astroláb, ale i místo, na kterém šest a půl století stojí.
Tady se odehrálo tolik dramatických historických událostí naší země, že už zbyla jen otázka, jakým klíčem to odemknout k vyprávění. A pověst o mistru Hanušovi - je to jedna z nejznámějších pražských pověstí - nám ten klíč nabídla.
Divadlo Říše loutek bude v roce 2028 slavit 100 let od svého zprovoznění a v roce 2029 se bude také slavit sté výročí od momentu, kdy v jeho prostorách byla založena mezinárodní organizace loutkářů UNIMA. To jsou významná výročí, ale inscenaci a volbu tématu to neovlivnilo.
Prostor u vstupu do Divadla Říše loutek v budově Městské knihovny v Praze
Co symbolizují Kašpárek a orloj? Jak jste dospěli k jejich spojení?
Kašpárek byl možná nejslavnější nebo nejoblíbenější loutkovou postavou do chvíle, než ho před sto lety u nás vystřídal Hurvínek. Kašpárka do českých zemí přinesli loutkáři v dávných časech z Německa, Itálie a Anglie. Jeho předchůdci byli zástupci různých lidových charakterů, mluvící za drzou, chudou, vtipnou lidovou většinu, která se s jeho patáliemi lehce sžila.
Časem ho začali vnucovat dětem jako jejich největšího kamaráda a průvodce, ale myslím, že trochu na sílu, protože dříve to byl spíš drzoun a sympatický spratek, který si před nikým nebral servítky.