RECENZE: Zola v Divadle ABC jako výstraha alkoholikům

Jeden z předních představitelů naturalismu, Émile Zola, napsal celou řadu děl, z nichž ovšem nejvýrazněji vyčnívají na sebe navazující Zabiják a Nana. Zatímco první řeší smrtící účinky alkoholu, druhý sleduje konkubínu, jež nenávidí muže a systematicky je ničí.

Jelikož na sebe romány navazují, dává smysl, že jejich převedení na divadelní prkna proběhlo dohromady. Inscenace Nana a Zabiják pak v každém svém dějství sleduje příběh jednoho z románů, přičemž dává vyniknout převážně dvěma hlavním ženským postavám.

Jasným vítězem v pomyslném souboji obou částí je ta první, ve které Ivana Uhlířová coby Gervaisa přesvědčivým výkonem ukazuje pád úspěšné pradleny na dno a zhoubné účinky alkoholu. Skvěle jí sekunduje i Aleš Bílík coby Coupeau, tragicky vtipné je i ztvárnění Coupeauovy matky a sourozenců.

Poselství první půle je jasné a ukazuje, kterak závislost postupně zničí celou rodinu, včetně nejmladší dcery Nany. Režisér Michal Dočekal předkládá démona alkoholu někdy zcela vážně, jindy za pomoci lehkého humoru, občas si pak pomůže i humorem vizuálním, třeba Dana Batulková coby tchyně na vodítku, apod.

S nástupem druhého dějství bohužel tempo upadá, a i když se Karolína Knězů coby Nana snaží a předvádí celou řadu hereckých poloh, adaptace druhého zmiňovaného Zolova románu nedosahuje kvalit Zabijáka. Nana postrádá konec a slušel by jí například srdceryvný dialog hlavní postavy s matkou Gervaisou.

Co ale spojuje obě části Dočekalovy inscenace, je fantastická scéna a působivé masky. Když herci nastupují na jeviště a skrývají své tváře za maskami, jež navazují na slavnou éru antického divadla, je atmosféra opravdu plíživá. Samotná scéna pak díky hře světel a platforem skutečně působí jako prádelna nebohé Gervaisy či kabaret, v němž Nana svedla nejednoho muže.

Suma sumárum, Dočekalova Nana a Zabiják se svou téměř tříhodinovou stopáží rozhodně není pro každého. Minimálně kvůli šlapající první půli se na ni však vyplatí vyrazit a sledovat, jak alkohol ničí celé rodiny. Ale člověk na to musí být naladěn…