Článek
Shakespeara ke Komedii omylů inspirovala fraška Menaechmové římského dramatika Tita Maccia Plauta o dvojčatech Antifolech, jež rozdělil osud. Ale Shakespeare k nim přidal další totožnou dvojici sluhů Dromiů a nechal je pohybovat ve městě, kde z jejich vzájemných záměn plyne spousta komediálních situací.
O tom a mnohém dalším povyprávěl před premiérou krátce překladatel Martin Hilský, a pak už se na scéně rozeběhl kolotoč gradujících záměn a nedorozumění.
Scéna se třemi vchody krytými červenobíle pruhovanými závěsy upomíná na antickou inspiraci i cirkusovou manéž. Vytváří vděčný prostor pro hereckou akci, dokonce ve dvou různých úrovních. V opačných rozích scény je umístěn rozcestník s názvy řady místních hospod a přístřešek pro muzikanta.
Tím je Štěpánkův stálý spolupracovník, ostravský hudebník a herec Nikos Engonidis, který provází inscenaci živou hudbou, jež vychází z herecké akce a zároveň ji rytmizuje a vytváří její hravou nadsázku tak trochu v duchu cirkusové kapely. Podkres, jenž čerpá inspiraci nejen z řecké hudby, ale i z citace řady známých skladeb, inscenaci výrazně stylově dotváří.
Nejpodstatnější jsou tu však lidé a jejich životy. Totožnost obou dvojčat posiluje výrazná kostýmní stylizace, takže pro diváky je někdy nesnadné hned odhalit, který z Antifolů či Dromiů se na scéně vyskytuje, a právě to posiluje absurditu jejich neustálých záměn. Shakespearův exotický Efezos je místem, kde to od počátku intenzivně žije – lidé tu nabízejí své zboží, hádají se a překřikují, sem tam i kradou.
Komedie omylů, premiéra LSS 2026, Aneta Krejčíková
Štěpánek vytváří od prvních minut uvěřitelný dojem intenzivně žitých osudů obyčejných obyvatel města, a aniž by se ho pokoušel nějak výrazně aktualizovat, je to obraz, v němž se divák snadno zabydlí. Vstup kupce Egeona odsouzeného k smrti do příběhu vnese u Shakespearových komedií vždy očekávatelný stín smrti. Jeho představitel Kamil Halbich příkladnou dikcí shakespearovského blankversu a uměřenými hereckými prostředky zaujme hned od prvních slov a vydrží mu to až do šťastného rozuzlení v závěru.
A pak už se roztočí kolo nedorozumění, kde se nikdo nezdá být tím, kým je, a ačkoli všichni mluví čistou pravdu, nikdo nikomu nevěří. Bratry Antifoly vytvářejí v perfektní souhře Vojtěch Vondráček a Marek Adamczyk, oba změněni k nepoznání, ve sluhovské dvojici Dromiů excelují spoustou drobných hereckých etud a nápadů Šimon Krupa a Petr Buchta.