RECENZE: Inscenace Zničit zaujme v Komedii dvěma naprosto rozdílnými dějstvími

Michel Houellebecq se dá označit za zlobivého muže současné (nejen) francouzské literatury. Jeho romány se prodávají ve velkém a vzbuzují kontroverze. Ten prozatím poslední, jejž autor mimochodem označil i za svůj poslední, se nyní dočkal divadelní adaptace pod režijním vedením talentovaného Tomáše Ráliše.

Román Zničit se dá chápat všelijak. Nabízí pohled na zničený vztah hlavního protagonisty s jeho chotí, starý kontinent plný nejrůznějších pravicových bojůvek, ale také na pošramocené zdraví opět u hlavního hrdiny.

Všechna tato témata jsou v průběhu inscenace servírována, v prvním dějství nicméně hraje prim příprava volební kampaně ministra průmyslu v podání Tomáše Pavelky, kterou chystá právě hlavní hrdina Paul, jehož ztvárnil Jan Hájek. Během kampaně je řeč o deepfake videích, kyberútocích a dalších fenoménech a hrozbách současné doby, jakož i o špionáži.

Ve stejnou chvíli se pak rozbíhá i rodinná linka okolo Paula, jež nabízí jeho umírajícího otce, rozháranou rodinu i sympatického švagra. Právě švagrův představitel Radim Kalvoda si pak v jeden moment ukradne celou scénu pro sebe, když v ruce s mečem Andúril slovo od slova cituje repliky Aragorna z třetího dílu Pána prstenů.

A okolo švagra je vystavena i další linka, jež diváka vtahuje do problému francouzského venkova, kde schází základní zdravotní péče a bují v něm pravicové bojůvky. I přestože by se člověk v některých momentech příliš smát neměl, právě Kalvoda svým talentem k cukání koutků přímo vybízí.

Druhá část inscenace se nese v komornějším duchu a sleduje boj s nemocí v Paulově podání. Diváka může vtáhnout méně než dynamická první půle, i tak ale nabízí spoustu témat, kupříkladu smíření s odcizenou ženou, snahu vyhnout se operacím a nakonec i samotné setkání se smrtí.

Inscenace románu Zničit je skvělou podívanou, jež hlavně v první půli dokáže diváka vtáhnout do děje, jenž nápadně připomíná současnost. A je potřeba před aktuálními hrozbami varovat.