Článek
Za vizuálně dokonalými maskami dneška se často skrývá faleš. Lidé pak s novou tváří raději volí pohodlnější cestu přetvářky. Přesto se mezi námi najdou tací, kteří masku odmítají nosit.
A také o tom bude balet Maska – o odvaze masku odložit. Inscenace je výpovědí o lidech, kteří v sobě nacházejí sílu masku strhnout, o těch, kdo nebojují jen s vnějším světem, ale i s vlastním strachem. Hledají odvahu zůstat před tím druhým zranitelní, upřímní a uchránit tak svůj vztah před přetvářkou, která nás obklopuje.
„Doposud stavěl Mário Radačovský své celovečerní balety na silných životních příbězích výjimečných osobností – Beethovena, Coco Chanel či Warhola. Tentokrát zvolil abstraktnější formu a zaměřil se na všudypřítomné téma. K tématu ho přivedla dnešní neklidná doba,“ uvedla Michaela Paučo, mluvčí Baletu NdB.
„Jako vnímaví lidé pozorujeme všudypřítomné změny na každém kroku – od bezprostředního okolí až po globální mocenské a válečné hry. Padající masky nejsou v dějinách lidstva žádnou novinkou, dnes nás ale doprovázejí mnohem častěji a mnozí jejich střídání ani neskrývají. Naše společnost, která hrdě staví na antickém a humanistickém odkazu, tuto ochrannou masku postupně ztrácí. Pomyslný mramor klasické krásy puká a drolí se,“ vysvětluje Mário Radačovský.
„Na hudební dramaturgii se podílel Ivo Kahánek, jeden z našich předních klavírních virtuosů a mistr romantického repertoáru. Maska se tak po hudební stránce stává rozsáhlým Kahánkovým recitálem, ke kterému se v koncertních částech přidá i Janáčkovo kvarteto. Zazní poetické, emocionální střední věty z 1. a 2. Chopinova klavírního koncertu i technicky mimořádně náročné Lisztovy Transcendentální etudy a proslulá La Campanella,“ doplňuje Michaela Paučo.
Balet staví na kontrastu jedinečnosti přirozených tváří proti tvářím s maskou.
Neméně důležitou roli hraje v představení vizuální stránka. Autor opět oslovil slovenské výtvarníky Alexandru Gruskovou a Marka Hollého, s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Kostýmy stojí na kontrastu – návrhářka proti sobě staví dekompozici klasického pánského obleku oproti elegantním večerním toaletám.
Oděv tu neplní jen estetickou funkci, ale sám se stává společenskou maskou. Na tuto myšlenku navazuje i scénografie, která staví jedinečnost každého proti anonymitě zakryté tváře. Hlavní role ztvární Muž s Maskou – Shoma Ogasawara, Muž bez Masky – Arthur Abram a ženské postavy v podání Se Hyun An a Glorie Benaglie.
