Divadlo Archa končí. Jeho existenci uzavře Min Tanaka

Článek

„Končíme v prosinci 2023. Nenechte si ujít program, který už nebude!“ píše se na webových stránkách divadla.

„Je čas na změnu. Divadlo Archa se za tři dekády své existence široce rozkročilo přes všechny oblasti divadla, tance a hudby, a neustále představuje českému publiku umělce, kteří posouvají hranice soudobého umění. Zároveň se Archa věnuje projektům, které kladou stejný důraz na společenskou a uměleckou funkci divadla,“ uvádí dále ředitel divadla Ondřej Hrab.

„Moje vize divadla pod značkou Archa postavila pevné základy pro prezentaci a vytváření nových děl soudobého scénického umění nejen u nás, ale i v mezinárodním měřítku. Vize zůstává se mnou a nemusí být nutně v budoucnu vázána na prostory Na Poříčí,“ doplňuje.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Tvář Archy

Tanečník butó Min Tanaka neodmyslitelně patří k Divadlu Archa. Právě on spolu s členem Velvet Underground Johnem Calem v červnu 1994 divadlo otevíral.

Na jeho prkna se pravidelně vracel nejen se sólovými představeními, ale i s velkou produkcí Jsem zrozen z hlíny. Když bylo divadlo při povodních vyplaveno, vystoupil v benefici na jeho obnovení na scéně Státní opery, otevíral i opravený sál.

Archa vznikla v období nadšení a naivity devadesátých let, přiznal její ředitel

Kultura

Ředitel Archy Ondřej Hrab však Tanakova představení pořádal už v osmdesátých letech. První představil v roce 1984 v Junior klubu Na Chmelnici, o rok později pokračoval se souborem Mai Juku i ve Zbrašovských aragonitových jeskyních.

Vystoupení tam zorganizoval fotograf Vlastimil Oli Helcl, který tam pracoval. Vše taky zdokumentoval.

Min Tanaka se skupinou Mai Juku ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v roce 1988

„Min spolu se svými tanečníky vedl konspirativně pozvané diváky kamennými sály podzemí. Ve skalních štěrbinách, na útesech, nad hladinou podzemních jezer těla tanečníků vytvářela obrazy, které se zvláštním způsobem dotýkaly našeho podvědomí. Finální scéna se odehrávala v obrovském dómu na nejhlubším dně jeskyní. Jako by nám tehdy Min chtěl říct: I tady se dá žít,“ vzpomíná na vystoupení Ondřej Hrab.

O tři roky později se Tanaka do jeskyní vrátil, představení však už mělo jiný závěr, diváky vyvedl na povrch.

Dosud nevystavené fotografie Oliho Helcla, který zemřel v roce 2017, objevila v jeho archivu rodina. Na výstavě nazvané Tajně: Min Tanaka v letech 1985 – 1988 jsou nejen fotografie z představení v jeskyních, ale také ty pořízené na Chmelnici.

Kromě tanečních představení je zachycen Tanaka i mimo scénu s japanology Petrem Geislerem a Helenou Honcoopovou nebo s divadelníky Janem Bornou a Petrem Olszlým či s Ivou Bittovou a Pavlem Fajtem.