Hlavní obsah

Deset tisíc pingpongových míčků a strom Maxima Velčovského. Na zámku Bechyně vystavují současné umění

Zvukové instalace autora, jehož skladby zazněly ve vesmíru, instalace z deseti tisíc pingpongových míčků, kterou může návštěvník rozpohybovat, nebo intervence současného umění na prohlídkové trase v zámku. V Bechyni v pátek 29. května začala letní umělecká sezona s názvem Relational Fields – Vztahová pole. Propojuje současné umění s atmosférou renesanční architektury a jihočeské krajiny.

Foto: Zámek Bechyně

Zámek Bechyně se tyčí na skalním ostrohu nad soutokem Lužnice a říčky Smutná.

Článek

Malebný renesanční zámek v jihočeské Bechyni stojí jistě za návštěvu sám o sobě. Kromě milovníků zámeckých a hradních expozic, jejichž počet je v Česku asi největší na světě, ale už několik let zámek láká na tematicky koncipované letní výstavy současného umění.

Ty letošní zkoumají různé podoby vztahů: mezi jednotlivými díly a okolním prostorem, současným uměním a historickou architekturou, jednotlivými generacemi autorů i samotnými návštěvníky a vystavenými díly.

Umění zase ozdobilo anglický park i velkou část zámeckého interiéru a propojuje několik generací mezinárodní i české umělecké scény. Výstavní program vznikl podruhé ve spolupráci s německou Galerií Konrad Fischer a nově za účasti pražské Galerie Etcetera. Kurátorkami a kurátorem letošního ročníku jsou Nicole Stava, Claudia Rajlich a Miroslav Jiřele.

Mezi vystavující patří výrazné osobnosti mezinárodní i české současné scény, například Daniel Buren, Candida Höfer, Thomas Schütte, Sol LeWitt, dále Milena Dopitová, Margita Titlová Ylovsky, Tomáš Ruller, Dalibor Chatrný, Lukáš Rittstein nebo Maxim Velčovský.

Foto: Vladimír Novotný

Zámek Bechyně; plastika Lukáše Rittsteina v zámeckém parku

Letošní ročník charakterizují výrazné site-specific instalace: zvukový projekt Rolanda Emila Kuita v zámeckém parku nebo intervence švýcarské umělkyně Nives Widauer v historických interiérech v rámci zámecké prohlídkové trasy.

„Poprvé jsme se rozhodli otevřít současnému umění také historické interiéry zámku a hledat nové způsoby, jak mohou jednotlivá díla s tímto prostředím komunikovat,“ řekla novinářům před zahájením sezony Nicole Stava, kurátorka a spolumajitelka zámku Bechyně.

Nives Widauer dlouhodobě pracuje s videoartem, instalací, kresbou i scénografií. Pro zámek vytvořila sérii intervencí. Její objekty a zásahy jsou skoro v každém sále prohlídkové trasy, někde jako drobný detail, jinde jako výrazný figurální objekt. Působivý je její vstup do sálu se sbírkou dětských historických portrétů. Ta je na Bechyni nejstarší a největší v Evropě.

Foto: Vladimír Novotný

Zámek Bechyně; intervence umělkyně Nives Widauer do zámecké expozice

Tradici zahájila Ludmila Benigna Šternberková po smrti svého manžela Františka Karla Matyáše ze Šternberka, který byl zastřelen při vpádu Švédů do Prahy. Ujala se správy panství a vychovávala svých šest dětí, které také nechala portrétovat.

Postupně přibyly další dětské portréty a vznikla unikátní galerie tří desítek dobových portrétů dětí různého věku. K nejcennějším patří dva obrazy Benigniny dcery Marie Maxmiliány, které jsou připisovány slavnému baroknímu malíři Karlu Škrétovi.

Widauer obrazy dětí se strnulými nedětskými výrazy a v oblečení, jež bývalo zmenšeninou oděvů pro dospělé, doplnila lehce zneklidňujícími a znepokojujícími kresbičkami a kolážemi oblečků, které by mohly vysvětlovat výrazy portrétovaných dětí.

Foto: Markéta Horešovská

Zámek Bechyně; instalace Maxima Velčovského

Zámecký park rozezněla zvuková instalace Intermodal Morphology od nizozemského umělce Rolanda Emila Kuita vytvořená přímo pro Bechyni. Návštěvníci si prostřednictvím QR kódu spustí zvukovou stopu a vydají se na procházku parkem, během níž se jednotlivé vrstvy zvuku propojí s okolním prostředím parku i pohybem návštěvníků.

Barevné kůly z bechyňských lesů je povedou od jednoho zvukového pole ke druhému. Kuit patří k průkopníkům elektronické hudby a vytváří imerzivní prostředí, do nichž diváci fyzicky vstupují. Jako první nizozemský hudební skladatel se se svými díly dostal do vesmíru na palubě mise NASA OSIRIS-REx.

Foto: Vladimír Novotný

Zámek Bechyně; instalace Rolanda Emila Kuita v zámeckém parku

Kromě samotného zámeckého objektu je umění také v pozdně gotické zámecké sýpce datované do roku 1500. V jejím podkroví najdou návštěvníci Kuitovu interaktivní instalaci Mass (Masa). Potemnělý prostor zaplnilo 10 000 pingpongových míčků, které může divák sám rozhýbat proudem vzduchu, a ovlivňovat tak dynamiku celé instalace.

První patro středověké stavby, jejíž rozměry přesahují velikosti mnohých šlechtických paláců, představuje výběr mezinárodního konceptuálního a minimalistického umění z Konrad Fischer Galerie.

Druhé patro nabízí práce čtyř českých umělců ze dvou generací. Dalibor Chatrný, Margita Titlová Ylovsky, Tomáš Ruller a Milena Dopitová propojují lokální historii, politickou paměť i otázky identity a kolektivní zkušenosti.

Foto: Vladimír Novotný

Zámek Bechyně; pohled do instalace v zámecké sýpce

V prostoru před vstupem do zámeckého areálu se nachází nová stálá instalace Maxima Velčovského, jednoho z nejvýznamnějších českých designérů současnosti.

Renesanční zámek Bechyně od roku 2021 jeho spolumajitelka Nicole Stava, sběratelka a bývalá konzultantka londýnského aukčního domu Christie's, proměňuje v kulturní centrum s mezinárodním přesahem.

Související témata:
Zámek Bechyně

Výběr článků

Načítám