Hlavní obsah

Deníky připomínají holocaust

Právo, cg

Pražský rodák Petr Ginz, který jako šestnáctiletý zahynul v osvětimském táboře, se stal známým díky cestě izraelského astronauta Ilana Ramona v raketoplánu Columbia.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Protože Ramonova matka přežila Osvětim, chtěl na oběžnou dráhu Země vynést cosi, co by připomnělo hrůzy holocaustu. S pomocí muzea Yad Vashem v Jeruzalémě získal právě Ginzovu kresbu Měsíční krajina, pohled na Zemi z blízké planety.

Ginz musel jako čtrnáctiletý opustit domov a odejít do terezínského ghetta, kam následoval rodinu i plno kamarádů. Píše o nich i ve dvou sešitech, které nyní vydala pod titulem Deník mého bratra jeho o dva roky mladší sestra Chava Pressburgerová. Naposledy se s ním viděla 28. září 1944 v Terezíně.

Stručné zápisky jsou svědectvím ponižování židovského obyvatelstva a jeho vydělování mimo českou i německou společnost. "Právě jsme dostali oznámení od židovské obce, abychom odevzdali do 31. prosince foukací harmoniky a jiné přenosné hudební nástroje, teploměry apod., fotoaparáty a příslušenství. Mimo to se musí přihlásiti nepřenosné hudební nástroje. Odpoledne u babičky," zaznamenal si 23. prosince 1941. 

Reklama

Související témata:

Související články

Ilan Ramon udělal příliš mnoho kotrmelců

Když naposledy pětiletá Noa hovořila se svým otcem Ilanem Ramonem (48), vyřkla přání, na které vzápětí odpověděl pobaveným smíchem: "Tati, udělej kotrmelec!"...

Výběr článků

Načítám