Článek
Autoři dánského filmu Rekonstrukce, pod nímž je podepsán debutující mladý režisér Christoffer Boe (1974), promýšlí, jak by se takové seznámení v městském labyrintu Kodaně mohlo rozvíjet. Snaží se zpětně rekonstruovat nebo možná spíše "vykonstruovat" záhadami i surrealistickými motivy okořeněné milostné drama. Zrnitým, syrovým obrazem a civilními hereckými výkony připomene film kinematografii hnutí Dogma.
Nic není jisté
"Celé je to jenom film, celé je to konstrukce, ale přesto to bolí," říká vypravěč v úvodu rozjitřeného příběhu. Ten vytváří obrazem a tlumeným zvukovým doprovodem sugestivní zšeřelou atmosféru milostné opilosti, únavy, narcisního citu a osudového míjení.
Fotograf Alex (vynikající Nikolaj Lie Kaas) a krásná Aimee (dobrá Maria Bonnevie) mají oba své původní partnery, ať už mladou přítelkyni Simonu nebo stárnoucího manžela a prozaika Augusta Holma (Krister Henriksson), od nichž chtějí odejít. Jenže nic zde nedopadne tak, jak by se mohlo zdát, což je jediná jistota tohoto snímku.
Banální milostná aféra se může změnit v podivnou past, plnou složitých kliček, filmových zvratů a nejistoty ohledně samotné identity hrdinů - například Simonu a Aimee hraje stejná herečka. Příběh, který navíc píše (a řídí) ve své knize spisovatel Holm, ústí na závěr v napínavé drama, jestli spolu oba hrdinové odjedou nebo neodjedou. Třebaže může jít jen o banální filmovou scénu, jestli On stihne včas doběhnout za Ní do Onoho baru.
Drama nebo sen?
Divák to může celé chápat jako strhující hru autora s hrdiny a filmovými klišé, v němž muž usiluje o neodstupnou a unikající ženu, či jen jako sugestivní narkotický sen. Anebo odejde z kina s pocitem, že osudová žena a láska dává jen nepatrnou chvíli, kdy má naději ji získat. A poté je všechno marno? Alespoň, že shlédnout film s otevřeným dějem, který si lze poté doplňovat, marné není.
Rekonstrukce obdržela na loňském festivalu v Cannes Zlatou kameru za nejlepší celovečerní debut a cenu Mladé poroty za nejlepší hraný film. Připomene manýristické filmy takových mágů filmového plátna, jako je David Lynch a které nelze brát tak zcela za slovo. Ale jejich filmovou formou se člověk může čas od času klidně nechat opít.
Rekonstrukce, Dánsko (2003), 92 minut, režie: Christoffer Boe, scénář: Mogens Rukov a Christoffer Boe, kamera: Manuel Alberto Carlo, hudba: Joachim Holbeg.