Dagmar Pecková: Evropu pojí sváteční písně o zrození

Dlouho jsem toužila natočit vánoční desku s nekomerčními písněmi či takovými, které nejsou až tak známé, ale mají v sobě úžasný spirit. Myslela jsem právě na písně z celé Evropy, protože jsem přesvědčena, že evropské státy patří k sobě. Kromě toho se považuju za Evropanku.

Těsně před Vánoci 2016 mě Spirituál kvintet pozval jako diváka na svůj vánoční koncert do pražského Obecního domu. Jejich hostem byli Jaroslav Krček s Musikou Bohemikou. Přišla jsem tam velice unavená, ale jakmile začala Musica Bohemica hrát, ožila jsem. Podala naprosto bezchybný a charismatický výkon, který mě tak nadchl, že jsem po koncertě zaťukala u Krčka v šatně a v podstatě mu oznámila, že s ním natočím vánoční cédéčko.

Vždycky říkám, že daná věc přijde, když přijít má. Jakmile na něco tlačíte, nemusí to dopadnout dobře. Album Zrození za mnou přišlo tak nějak samovolně.

Nebyl v první chvíli proti. Možná to ale zpočátku bral jako důsledek mého nadšení nebo můj momentální rozmar. V uměleckých kruzích se totiž často stává, že nadšení pro něco po nějakém čase opadne. Jenomže já v sobě mám disciplínu a houževnatost, takže když si něco usmyslím, dovedu to ke zdárnému konci.

V dubnu loňského roku vyšlo album Wanted s písněmi Kurta Weilla a potom proběhl první ročník festivalu Zlatá pecka v Chrudimi, takže jsem měla práce nad hlavu. Když ale přišel podzim, řekla jsem své manažerce, že příští rok vydám vánoční album a musíme na něm začít makat. Začali jsme vše připravovat, shánět sponzory a sešla jsem se s Krčkem.

Spolu jsme se pak svátečními písněmi probírali a vybírali z nich. V závěrečné fázi jsem si třeba vzpomněla, že ještě nemáme píseň ze Švédska nebo Vlámska, a on je vybral a do alba zakomponoval. Všechny skladby prezentují lidovou tvořivost dané země, jsou to národní popěvky, které vznikaly staletí a ve svých zemích mají výsostné postavení. Většinou mezi nimi nejsou takzvané umělé písně.

Je despota, ale v tom nejlepším možném smyslu slova. V souboru Musica Bohemica má obrovskou autoritu, takže všichni muzikanti byli vždy pečlivě připraveni. Co se řeklo, to se udělalo. Já na to jen zírala, protože na to speciálně u českých ansámblů nejsem zvyklá.

Krček navíc svým nadšením, temperamentem, přesvědčením a umem dokázal přimět svůj soubor k energickému profesionálnímu výkonu. Mělo to obrovský náboj pozitivna, až jsem si řekla, že mám v životě štěstí, že jsem takové lidi potkala.

Obecně je většina koled o zrození. O tom, že se narodil spasitel, dítě, které leží na slámě v chlívku, jeho otec je Bůh a matka Panna Maria. Je to stejné ve všech evropských zemích. Koled jsme nakonec shromáždili tolik, že jsme si řekli, že máme důvod v budoucnu natočit desku Zrození 2.

V Německu, kde prožívám spoustu času, v Rakousku, také ve Francii nebo v Anglii. Před lety jsem tam účinkovala v opeře Figarova svatba a pobývala tam od půlky prosince do půlky února. Můj syn byl tenkrát malý, takže jsme koupili na trhu stromek a v domě, kde jsme bydleli, jsme si udělali české Vánoce. Naše vánoční zvyky nejsou totožné se zvyky v řadě jiných zemí, my se ale rozhodli si domov do Anglie přetáhnout se vším všudy.

Takový je záměr. Vystoupím s Jaroslavem Krčkem a Musikou Bohemikou, pěvcem Karlem Jakubů a na dvou koncertech v Praze i s Gentlemen Singers. Zahrajeme písničky z desky a budeme chtít navodit sváteční atmosféru tak, jak ji mají lidé rádi.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: