Článek
Na návštěvníky tam čeká více než padesát akvarelů a kreseb s tematikou krajiny i městských zátiší. Jako by nás chtěl autor vzít na výlet po světě a rozhodl se ukázat poetickou krásu míst, která leckdy my coby turisté či výletníci nejsme schopni vnímat naplno.
Právě malířův cit pro kompozici, barvu i detail jsou těmi nejvýraznějšími pozvánkami do jeho romantického světa. Klasickou ukázkou je akvarel na papíře Kotor II (z roku 1976). Temně modré moře se zračí pod blankytnou oblohou s lemem vysokých hor.
V prvním plánu kotví plachetnice se skasanými plachtami, jako kdyby právě dorazila k břehu a čekala na naše nalodění. Z obrazu doslova dýchá horké letní slunce a voní Jaderské moře.
Výtvarníkova láska k moři se projevuje i na dalších dílech. Nekonečnost mořské hladiny ho fascinovala stejnou měrou ve Štětíně, Splitu, Marseille či Dubrovníku. Ale zaujala ho i domácí krajina. Taková, jaká se doširoka rozevírá na akvarelu Jindřichohradecko (1955). Jihočeskou krajinu zdobí stříbrná hladina rybníka orámovaná zlatým obilným lánem pod klenbou nadýchaných mraků. Idylická atmosféra bez kazu a pihy na kráse.
Městská zátiší jsou temnější, k čemuž přispívá i zvolená technika, tedy tužka na papíře. Pražská zátiší, pohledy na Karlův most, zapadlé uličky a tajemná zákoutí mají v sobě určité latentní napětí, nostalgickou poetiku i dávno zašlou krásu.
Svět Cyrila Boudy je už dávno pryč. Doba pokročila a města či krajina jsou plné billboardů, aut i průmyslových staveb. Ale není důvod se neohlédnout do doby, kdy byla tráva zelenější a nebe více modré.
Může se vám hodit na Firmy.cz: