Hlavní obsah

Čeští filmaři na amerických Oscarech

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poprvé zaujala česká kinematografie členy Americké akademie filmových umění a věd v roce 1966 a ihned zabodovala: Ján Kádár a Elmar Klos natočili své humanistické dílo z období 2. světové války Obchod na korze s Idou Kaminskou a Jozefem Krónerem v hlavních rolích a akademie mu udělila Oscara za nejlepší zahraniční, tedy neanglicky mluvený film.

Foto: Milan Haluška

Opraveno bude například hřiště u ZŠ U Studny

Článek

Hned v následujícím roce pokračoval úspěch českých filmařů nominací, kterou dostal film Lásky jedné plavovlásky: Amerika tehdy poprvé uslyšela jméno Miloš Forman. Nicméně tehdy zvítězil Lelouchův slavný film Muž a žena.

Další rok, osmašedesátý, byl třetí v pořadí, a byl to zase triumf: Československo vyslalo do Hollywoodu Ostře sledované vlaky a tehdy teprve třicetiletý Jiří Menzel zvítězil. V té době slavil český film respektive česká nová vlna úspěchy všude, kam se ve světě dostal, což bylo o to cennější, že v bájných šedesátých letech rozhodně vstupoval do silné konkurence.

I když na Oscarech samozřejmě Ostře sledované vlaky s americkými snímky nesoutěžily (vyhrály kategorii nejlepší cizojazyčný film), dostaly se do hodně dobré společnosti: mezi americkými filmy zvítězil snímek Normana Jewisona V žáru noci, nejlepším režisérem byl označen Mike Nichols za film Absolvent, Oscara za herecké výkony dostali Rod Steiger a Katherine Hepburnová.

Forman 1969 a pak 19 let čekání

Devětašedesátým rokem sláva českého filmu v Americe vyvrcholila: se svým posledním "českým" filmem Hoří, má panenko byl nominován Miloš Forman, ovšem Oscara za nejlepší zahraniční film dostal Sergej Bondarčuk za Vojnu a mír. Pak už byl Forman pokaždé v kategorii filmů amerických, přičemž Amadeus získal celkem osm Oscarů a Přelet nad kukaččím hnízdem je dokonce jedním ze tří snímků v historii, které získaly sošku ve všech hlavních kategoriích (nejlepší film, režie, scénář, mužský a ženský herecký výkon).

Do dalších bojů o proslulou pozlacenou sošku pak Češi dlouhých devatenáct let nezasáhli. Až v roce 1987 získala nominaci komedie Jiří Menzela Vesničko má středisková podle scénáře Zdeňka Svěráka. Oscara tehdy akademie udělila holandskému filmu De aanslag.

Studentský Oscar pro Svěráka

Další Oscar - pro Ropáky - byl sice "jen" studentský, ale Americe se jím představil Jan Svěrák. Ten pak jel poprvé společně s otcem do Spojených států amerických v roce 1992, když nominaci získala Obecná škola, půvabná vzpomínka scenáristy Zdeňka Svěráka na školní rok 1945/46, kterou jeho syn Jan natočil jako svůj režijní debut.

Ani tentokrát, stejně jako při nominaci Vesničky, to nakonec na Oscara nevyšlo, vyhrála italská komedie Středozemí, ale o pouhých pět let později se rodina Svěrákových a s nimi celé Česko radovalo: Oscara za nejlepší cizojazyčný film získal Kolja.

Tygr a drak byl silnější

Jméno Svěrákových pak v roce 2001 v Hollywoodu vystřídala jména Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Jejich film Musíme si pomáhat sice patřil k favoritům, ale síla Tygra a draka Anga Leeho byla větší.

V těchto dnech se na oscarový večer chystá Ondřej Trojan se svými Želary a mluví se o tom, že má jen jednoho konkurenta, kanadsko-francouzskou Invazi barbarů. Nicméně se již mnohokrát v historii ukázalo, že akademie je nevyzpytatelná. V tuto chvíli už nezbývá než držet palce.

Češi na Oscarech

(tabulka uvádí roky vyhlašování cen)

Obchod na korze, 1966, Režie: Ján Kádár a Elmar Klos

Ostře sledované vlaky, 1968, Režie: Jiří Menzel

Kolja, 1997, Režie: Jan Svěrák

Reklama

Výběr článků

Načítám