Hlavní obsah

Český sběratel koupil Sprangera a zapůjčil ho Hradu

Právo, Barbora Vaníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sprangerova Victorie od úterý pozvedá vavřínový věnec vítězství v Obrazárně Pražského hradu. "Díky laskavosti tuzemského soukromého sběratele se dílo vrací do míst, pro něž bylo určeno a zůstane zde dva roky," sdělila kurátorka Magda Machková.

Článek

Olej na dřevě o rozměrech 165,1 x 104,5 cm a váze 80 kilogramů při zavěšování odhalil i zadní parketáž, která pojímáním vlhkosti a zpětným vysycháním slouží k ochraně díla. Alegorie na turecké války vznikla na objednávku císaře Rudolfa II. kolem roku 1610. Bartholomeus Spranger, jeden z nejvýznamějších rudolfinských umělců, vytvořil jinotaj nedlouho před svou (září 1611) i císařovou (leden 1612) smrtí. Jedná se o jediné dílo z jeho tvorby s tematikou tureckých válek. Ačkoli je na něm jako ústřední postava vyobrazena Victorie, bohyně vítězství, nepůsobí příliš oslavně.

Jak sdělila Právu odborná spolupracovnice stálé expozice Eliška Fučíková: "Dílo vznikalo v době, která nebyla pro císaře příliš příznivá a odráží tuto situaci. Bohyně sice spočívá jednou nohou na Turkově koleni, zároveň je však ohrožována jeho mečem. Vítězství tedy není absolutní." Podobných jinotajných náznaků nalezneme na Alegorii hned několik. Černý orel, symbol imperiální moci, sice vládne žezlem a koulí - sférou, nevznáší se však majestátně nad hlavou Victorie, ale sedí na náhrobku při zemi. V pozadí doutnají zbytky ohňů po vítězné bitvě.

Eliška Fučíková odhaluje skrytou tvář obrazu: "Dílo se při vzniku hodně měnilo. Jak odhalila reflektografická kamera, původní verze průzoru v pozadí nebyla tak ponurá jako tato. Společně s dalšími symboly tedy může být chápáno jako epitaf pro Rudolfa II." S ním měl malíř blízký přátelský vztah a protože si císař přál, aby zůstal v Praze, oženil se s Kristýnou Müllerovou, dcerou malostranského zlatníka. V panovníkových službách pak pracoval přes 25 let.

Alegorie na turecké války byla z Prahy nejspíš odvlečena Švédy s další válečnou kořistí v roce 1648. Znovu se objevila až ve 20. století, přes muzeum v Münsteru byla zapůjčena v roce 1997 na výstavní projekt Rudolf II. a Praha ze soukromé sbírky. Jak řekla Magda Machková, jeho hodnota je nevyčíslitelná. Nedávno jej ale koupil český sběratel. Pravděpodobně 23. března, kdy jej švýcarská galerie Koller nabídla v aukci za vyvolávací cenu 142 tisíc euro (bez poplatků).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám