Článek
Passer minulý rok navštívil Febiofest a představil své starší snímky jako Intimní osvětlení z roku 1965 nebo Zrozen k vítězství a Cutterova cesta. Spolupracoval mimo jiné na takových klasikách jako je Formanův příběh o dospívajícím učni Černý Petr nebo Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko.
Passer také ocenil současné české filmy, např. Horem pádem, Štěstí či Samotáře. "Jsou mnohem brutálnější... dnešní filmaři nemusí nic skrývat," uvedl.
Spolužák Havla i Formana
Passer se narodil 10. července 1933 v Praze. Po druhé světové válce studoval na reálném gymnáziu v Poděbradech, kde byli jeho spolužáky například Václav Havel a Miloš Forman. Po nástupu komunistického režimu se zařadil mezi nepohodlné osoby a v roce 1957 byl vyloučen ze studia na filmové fakultě. Živil se jako slévač, zedník, dělal na vodní elektrárně a nějaký čas dokonce jezdil s lunaparkem. Byl také členem tvůrčího týmu Alfréda Radoka při přípravě programu Laterny magiky pro výstavu Expo 58 v Bruselu.
Do historie českého filmu se Passer v 60. letech zapsal jako spoluscénárista a asistent režie všech českých filmů Miloše Formana. Samostatně debutoval povídkou Fádní odpoledne (1965) natočenou podle prózy Bohumila Hrabala. V roce 1969 Passer stejně jako jeho souputník Forman opustil okupované Československo a s údajně pouhými 250 dolary v kapse přiletěl do New Yorku.
Zpočátku se živil především přednáškami na univerzitách a pořádal také herecké kurzy, zatímco jeho žena pracovala v české sekci vysílání Hlasu Ameriky. V roce 1971 natočil svůj první americký film - snímek Zrozen k vítězství o tragikomické postavě feťáka a zlodějíčka živořícího uprostřed New Yorku. Přelomem v Passerově režisérské kariéře se stal film Cutterova cesta z roku 1981 s Jeffem Bridgesem v hlavní roli.
Psychologický thriller zabývající se postvietnamským syndromem sklidil příznivý ohlas u kritiky a umožnil Passerovi v dalších letech realizovat náročnější filmové projekty. Například televizní film Stalin s Robertem Duvallem v titulní roli.