Článek
Co pro vás znamená Cena Jiřího Ortena?
Především překvapení, pochopitelně příjemné. Mezi nominovanými autory figurovala jména zvučnější než moje a zejména o některých nominovaných knihách se toho napsalo mnohem více než o Vraních zpěvech. Rovněž jsem začínal mít pocit, že tato cena se leckdy uděluje "za zásluhy" autorům, kterým už brzy bude přes třicet, a tudíž nesplní podmínky účasti. Nic z toho se nepotvrdilo a já mám příjemný pocit, že i dnes samotné dílo zmůže víc než humbuk kolem něj. Vážím si ocenění, jakož i práce, kterou porota odvedla.
Myslíte, že vás cena může nějak zviditelnit, pomoci třeba tomu, aby se vaše knížky lépe prodávaly? Anebo to je pouze symbolické ocenění?
Už tento rozhovor je důkazem toho zviditelnění. Co se prodeje Vraních zpěvů týče, začínám věřit, že se nakladatelství Petrov alespoň vrátí náklady, které do knihy vložilo, což by mě potěšilo. Je hezké, když dnes někdo vydá sbírku básní relativně neznámému autorovi s rizikem, že se prodá sto padesát kousků. Osobně bych byl ovšem rád, kdyby Cena Jiřího Ortena nezviditelňovala mě, ale to, co dělám - třeba i překlady poezie z němčiny nebo moji tvorbu pro děti.
Jak vnímáte skutečnost, že ani jeden z pěti porotců není básník, ani o české poezii nepíše?
Nenapadlo by mě se nad tím pozastavovat. V porotě zasedali lidé, kteří rozumějí literatuře, a to je podstatné.
Sledujete současné české básníky? Třeba ty, kteří se o letošní Cenu Jiřího Ortena ucházeli společně s vámi - Vikiho Shocka, Natálii Kocábovou, Petra Fabiana, Milana Děžinského...
Jsem školený bohemista, takže se snažím sledovat veškerou současnou českou literární produkci, nejen poezii. Většinu knížek nominovaných na Ortenovu cenu pro letošní rok jsem četl a veskrze toho nelituji. Největší zážitek mi asi přinesla Lomová pole Petra Fabiana.
Vaše poezie je plná vzteku, bolesti, zmaru, pochmurných nálad. To je stylizace, nebo svět kolem sebe vážně vnímáte tak vyhroceně?
Vraní zpěvy jsou takové, a od jejich dokončení uplynulo už půldruhého roku. Ta sbírka mapuje jedno období a zkoumá možnosti jednoho pohledu na svět. Jde do značné míry o nezáměrnou stylizaci, která s úšklebkem pomohla překlenout autentické a vyhrocené pocity vnímání světa.