Hlavní obsah

Barbora Bálková: Vytvořila jsem antipomník diktátorů

Právo, Jan Šída

Výtvarnice Barbora Bálková se ve své tvorbě věnuje fotografii, malbě i prostorovým objektům. Její nová výstava, která začala 4. května a potrvá do 10. května v pražské Galerii Fotografic, nese název Odnikud nikam. Základ expozice tvoří mechanicko-akustický objekt s pohyblivými prvky. Na zmenšené maketě atletického oválu jsou umístěny skulptury čtyř diktátorů, Hitlera, Stalina, Mao Ce-tunga a Kim Čong-una, v životní velikosti v podobě houpacích koní. Tak se sami manipulátoři stávají manipulovatelnými figurkami.

Foto: Jan Šída, Právo

Výtvarnice Barbora Bálková na kolotoči diktátorů

Článek

Jak vznikla idea houpacího diktátora?   

Myslím, že nápad vznikl někdy před čtyřmi roky. Inspiroval mě rozhovor s kamarádem Richardem, který jel dělat přijímačky na průvodce do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Vyprávěl mi, jak se připravuje po odborné stránce a zároveň se ptal, na čem právě pracuji. Zabývala jsem se tehdy ve fotografickém cyklu životem své babičky, která prošla nacistickým lágrem. V kontextu s jinou prací s houpacími objekty přišel nápad udělat houpacího diktátora, který je ovladatelný a dá se s ním manipulovat a využívat ho.

Proč je manipulace s figurou diktátora pro vás důležitá?

Základním cílem bylo vytvořit jakýsi antipomník diktátora. My jako veřejnost s ním můžeme manipulovat dle libosti, mít ho pod kontrolou. Je to naopak než v reálných situacích.

Chtěla jste původně vytvořit figuru pouze jednoho diktátora?

Ano, ale posléze došlo k přirozenému vrstvení původní vize a stádečko se rozrostlo. Vycházela jsem s představy klasického dětského kolotoče s koníky, ale časem se idea posunula k současnému stavu.

Nakonec jste figury umístila na atletickou dráhu. Byly už někde v této podobě vystaveny?

Ano, na podzim v trutnovské galerii UFFO. Využila jsem polokruhového tvaru ústřední stěny sálu a vytvořila v daném prostoru poloviční běžecký ovál, na kterém byly figury. Expozici tvořilo více mých děl, diktátoři představovali nejnovější práci a já si na nich vlastně ověřovala, jak budou na lidi působit.

Proč jste se rozhodla zrovna pro tyto čtyři diktátory?

První tři, tedy Hitler, Stalin a Mao, byli jasní už od začátku. Chtěla jsem je zobrazit jako největší masové vrahy dějin. V úvahu přišel Fidel Castro, Idi Amin Dada a další. Nakonec se dostalo jen na severokorejského vůdce Kim Čong-una. Je totiž živým důkazem, že zločinné režimy nejsou muzeálními přežitky, ale že fungují i dnes. Ovšem výběr není uzavřen. Pokud mi to finanční situace dovolí, mohu další kandidáty přidat.

Jenže Hitler a Stalin jsou klišé. Proč jste nechtěla být více současná, vždyť třeba Putin si o váš kolotoč přímo říká? 

Moje idea je trochu jiná. Chci ukázat diktátory z dlouhodobých dynastií, jako je třeba ta v Severní Koreji, které mají na kontě milióny obětí. Pokud chápete Putina jako dědice komunistické tradice silného vůdce, tak jejího zakladatele Stalina už mám zobrazeného. Navíc počet jeho obětí je nezpochybnitelný, tomu se Putin zatím naštěstí rovnat nemůže.

Objevily se nějaké negativní ohlasy?

Před dvěma lety mi jeden známý řekl, že když viděl v galerii figuru Stalina na čtyřech s holou řití, už do té galerie nikdy nepřijde a se mnou v životě nepromluví. Vnímal to jako osobní urážku a dehonestaci národního hrdiny. Měl totiž otce z Ruska. To byla trochu ledová sprcha.

Mluvila jste o finanční situaci. Kolik celé dílo stálo?

Všechny sochy jsou v životní velikosti vytvořené z laminátu. Uvnitř figuru zpevňuje ocelová konstrukce, takže unesou dospělého člověka. Kolotoč finančně představuje řekněme tři auta v garáži. Dvě třetiny nákladů pokryli sponzoři a třetina byly mé peníze. Část pokryla také veřejná internetová sbírka na hithit.cz.

Dostanou internetoví přispěvatelé nějakou protihodnotu?

Slíbené odměny, například katalog nebo tričko s motivem diktátorů, již dostali. Čeká mě ještě jejich focení na figuře libovolného diktátora zřejmě v místě výstavy. Přispěvatelé dostanou na památku svou fotku.

Liší se prostorový objekt vystavený v pražské Galerii Fotografic od toho v Trutnově?

Je nový v tom, že se jedná o koncepci projektu dotaženou do původního záměru. Projekt se pracovně jmenuje Kolotoč diktátorů. V Trutnově jsem prezentovala vlastně jen pilotní verzi.

Budete Kolotoč diktátorů vystavovat i v jiných městech?

Na podzim mám dohodnutou výstavu v Paříži. Diktátory budu prezentovat v Českém centru. Ale největší radost by mi udělalo, kdybych mohla celý objekt instalovat do nějakého veřejného prostoru. Nechci ho jen složit do garáže místo toho auta, které ani nemám.

Reklama

Výběr článků

Načítám