Článek
V čem je pro vás hudba přitažlivá a proč jste se rozhodla zasvětit jí svůj život?
Přála jsem si to od dětství. Že chci dělat hudbu, jsem se rozhodla jako malá holka. Hraní pro mě bylo vždy velmi přirozené, je to přímá forma sebevyjádření. Tento druh kreativního vyjadřování mě od začátku velmi přitahoval, a tak jsem si za ním šla. Hudba mi také dovoluje se odvázat způsobem, který bych si obvykle nedovolila.
Když člověk s něčím začíná, je jednoduché se rozvíjet, protože se má co učit. Jak na sobě ale pracujete ve chvíli, kdy už jste na vysoké úrovni?
Pro mě je v současné chvíli rozvíjejícím impulzem natáčení alb. O psaní písniček jsem se nejvíc naučila právě až v momentě, kdy jsem začala nahrávat alba. Nahraju základ, pak to znovu a znovu poslouchám, vnímám, jak to zní, a snažím se zdokonalovat svůj výkon. Už vlastně vůbec necvičím. Snažím se zdokonalovat tvorbou.
Pamatujete si na první písničku, kterou jste napsala?
Ano. Bylo mi asi osm a představovala jsem si, že jsem v kapele Davida Bowieho. Myslím, že ji jako první slyšel můj táta, který byl dřív hipík a hodně mě jako malou podporoval v tvořivosti.
Jak skládáte dnes?
Většinou mě napadne základní motiv, ke kterému se pak opakovaně vracím a rozvíjím ho. Nepřijde to najednou. Nejradši tvořím v noci.
Často ale mluvíte, kromě od dětství trvající lásky k hudbě Davida Bowieho, o svém obdivu k Marii Callasové. Co na ní obdivujete?
Velmi mě inspiruje tím, že dala umění opravdu vše. Pracovala velmi tvrdě. Zdá se mi to velmi romantické, dělala nádhernou hudbu. Je to velká múza.
Objevila jste se již na koncertech skupin Interpol, Arctic Monkeys nebo Grinderman, spolupracovala jste s Brianem Enoem. V čem to pro vás bylo prospěšné?
Pozorováním takových umělců se můžete hodně naučit. Nejvíc pro mě znamenalo turné s Nickem Cavem. Jsem jeho obrovský fanoušek a vidět ho každý večer na pódiu bylo velmi inspirující.
Jak vlastně vznikla vaše spolupráce s Brianem Enoem, který na vašem prvním albu hraje na piano a zpívá ve dvou písničkách vokály? Dostal od vás nabídku on, anebo vám spolupráci nabídl?
Měl mé demonahrávky, které jsem mu zaslala. Pak jsme se potkali, popovídali jsme si a velmi jsme si rozuměli. Moc mi pomohl s první deskou, byl pro mě oporou. A opravdu se pak objevil v některých písních.
Kdesi jste řekla, že vás v tvorbě inspirují filmy. Kteří režiséři vás nejvíce svými díly ovlivnili?
Mám ráda třeba Davida Lynche nebo Guse Van Santa. Líbí se mi způsob, jakým vyprávějí příběhy. Ne všechno důležité musí zaznít, něco stačí jen naznačit.
Na vašich písních je znát, že vám jde o to, jak je zazpíváte a také odehrajete. Co je pro vás symbolem hudební dokonalosti?
Musíte se snažit udělat to, co nejlépe to jde, pokusit se tu laťku posunout co nejvýš. Důležité je ale dospět do bodu, kdy to necháte být a dovolíte si nedokonalost. Právě ta totiž může být nejzajímavější.
Myslím, že dosáhnout v hudbě dokonalosti není možné. A to je podle mě dobře.
Co mohou očekávat návštěvníci vašeho pražského koncertu?
Budu hrát s vášní a nasazením. Pokouším se vytvořit hudební atmosféru, ve které se lidé mohou ztratit všednímu dni.