Článek
Choreograf Souleymane Badolo poodkryl jeho téma: "Vzniklo při příležitosti oslav 150. výročí zrušení otroctví. Jako umělci a Afričané připomínáme naše soukmenovce odvlečené do otroctví, kteří neměli právo na tradiční pohřební ceremonii. Ale neobracíme se jen k minulosti, také připomínáme situaci mnohých Afričanů, jejichž život určují válečné konflikty, s nimiž nemají nic společného."
Vysvětlil také, co mu dala studia evropských technik. "Jako většina lidí v Burkině Faso jsem začínal s tradičními africkými tanci. Evropští a američtí choreografové mě seznámili s novými přístupy, takže jsem mohl přemýšlet o novém pohledu na tanec. Po studiích v Itálii jsem však pochopil, že nemohu tančit jako Evropan. Většina evropských tanečníků má základy v klasickém tréninku, který mi chybí. A tak se snažím vyvažovat obě pojetí."
