Hlavní obsah

Způsobili kolaps na železnici. Soud zlodějům kabelů změnil tresty na podmínky, za mříže poslal jen jejich šéfa

Nepodmíněný trest potvrdil ve čtvrtek Okresní soud v Přerově jednomu z trojice mužů z Karvinska, kteří loni počátkem listopadu způsobili krádeží kabelů kolaps dopravy na železničním koridoru mezi Prahou a Ostravou. Dvěma dalším původní nepodmíněné tresty z podnětu jejich odvolání proti verdiktu Okresního soudu v Přerově z letošního 2. července zrušil a nově jim uložil podmínky. Jejich jednání se tehdy dotklo desítek tisíc cestujících.

Foto: Petr Marek

Ján Ištok (vlevo), Martin Mirga (uprostřed) a Nikolas Mirga vpravo u olomouckého krajského soudu

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Ján Ištok byl odsouzen k nepodmíněnému trestu tři a půl roku vězení za organizaci krádeže kabelů, která způsobila kolaps na železnici.
  • Martinu a Nikolasovi Mirgovým byly původní nepodmíněné tresty změněny na podmíněné s tříletou zkušební dobou kvůli jejich lítosti a přiznání viny.
  • Trojice musí společně uhradit škodu Českým drahám ve výši 1,124 milionu korun a Správě železnic ve výši 134 tisíc korun, verdikt je pravomocný.
Článek

Jána Ištoka (51), který všechno vymyslel, soud poslal na tři a půl roku za mříže. Martinu Mirgovi původní dvouletý trest vězení změnil na podmínku se zkušební dobou tří let, jeho synovi Nikolasi Mirgovi (22), kterého okresní soud odsoudil na 15 měsíců za mříže, nově uložil osmnáctiměsíční podmínku rovněž se zkušební dobou tří let. Společně pak musí trojice uhradit způsobenou škodu Českým drahám ve výši 1,124 milionu korun a Správě železnic ve výši 134 tisíc korun. Verdikt je pravomocný.

Mužům za krádež a poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení spáchané ve spolupachatelství hrozilo až šest let za mřížemi. K trestné činnosti se přiznali a projevili lítost. Hájili se ale tím, že netušili, že jsou kabely pod proudem, a mohou tak ohrozit dopravu. Tvrdili, že si prý jen chtěli „zarobiť“.

Ištok u krajského soudu požadoval mírnější trest, Mirgovi zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, případně také nižší trest. Jejich advokát argumentoval tím, že nebyli poučeni o tom, že mohou prohlásit vinu, což chtěli učinit (byla by to výrazná polehčující okolnost) a tím podle něj byla porušena jejich práva.

Zatímco Ištok se u krajského soudu k věci nevyjádřil, druzí dva obžalovaní činu litovali. „Nemělo se to stát. Mám pět dětí, chodím do práce. Nechci do výkonu trestu,“ řekl mimo jiné Miroslav Mirga. „Uvědomuji si, že moje jednání bylo špatné. Chtěl bych to napravit, ale na svobodě. Prosím, abyste mi tuto možnost dali,“ apeloval na soud Nikolas Mirga.

Olomoucký krajský soud odvolání Ištoka zamítl, Mirgovým však vyhověl. „Ištok má 27 záznamů v trestním rejstříku. Byl iniciátorem celé akce. Společnost je třeba před ním chránit. V jeho případě podmínka nepřicházela v úvahu. Trest, který mu byl okresním soudem uložen, rozhodně není nepřiměřeně přísný,“ vysvětlil předseda senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě Petr Lysek.

Co se dalších dvou obžalovaných týká, konstatoval, že poučeni o tom, že mohou prohlásit vinu, byli. „Soudce přerovského okresního soudu ale zároveň konstatoval, že prohlášení viny nemůže přijmout kvůli závažnosti skutku a vysoké škodě. Proto nebylo na místě zproštění. Nebyli však hlavními aktéry. Nepodmíněné tresty i proto podle nás byly nepřiměřeně přísné. Po zkušební době vyhodnotíme, jak se osvědčili, jestli platí škodu, kterou společně s Ištokem způsobili. Pokud by tomu tak nebylo, museli by do vězení. Není to tedy z naší strany rezignace na potrestání,“ dodal soudce.

Výběr článků

Načítám