Článek
Policie tělo objevila po roce poblíž Kařezu na Rokycansku. Původně Antonín Klysák tvrdil, že svého bratrance zabil sám. V průběhu soudního líčení otočil o sto osmdesát stupňů a usvědčil i Wertheima.
Podle předsedkyně senátu Ivany Růžičkové vzal soud za prokázané, že iniciátorem vražedného úmyslu byl Wertheim. „Jejich čin vypovídá o chladnokrevné bezcitnosti a neúctě k lidskému životu,“ řekla Růžičková.
Na Františka Klysáka si oba počkali před Psychiatrickou léčebnou v Dobřanech, kam chodil za přítelkyní. “Wertheim ho chytil za rameno a vtáhl do auta. Pak jsme odjeli do Kařezu. Tam už čekal Wertheimův otec a ptal se, jestli tu svoji výpověď odvolá. Jenže on to odmítl. Antonín Wertheim mi řekl, že se ho musíme zbavit, že ho musíme zabít. Pak vzal z kufru auta tažné lano a dvakrát ho obmotal Frantovi kolem krku,“ popisoval před soudem Klysák.
Když muž nejevil známky života, násilníci ho svlékli do naha a věci naházeli do pytle. Tělo pak hodili do jámy, kterou původně vykopali pro septik. Tu pak zaházeli hlínou.
Muž mu prý vyhrožoval
Klysák u soudu řekl, že to původně vzal na sebe, protože mu Wertheimův otec vyhrožoval. "Naznačil mi, že také nemusím už vidět svoje děti, které mám s Werthaimovou sestrou. Tak jsem Tondu chránil ,“ vysvětlil Klysák.
Kriminalisty na případ upozornil bratr Františka Klysáka, kterému v den únosu sourozenec volal a stačil do telefonu jen vykřiknout: "Pomoc, mají mě Wertheimovci“. Pak už byl mobil hluchý. Policisté po Františkovi Klysákovi vyhlásili pátraní ale vrahům se během několikaměsíčního vyšetřování na kobylku nedostali. Případ proto odložili. Zpátky se k němu vrátili po personálních změnách a s novým velitelem mord party dotáhli vyšetřování do úspěšného konce.