Hlavní obsah

Za pálku s nápisem Na cikány soud přiznal odškodnění 25 tisíc

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Majitelé hospody v Hojsově Stráži na Klatovsku, kde byla umístěna baseballová pálka s nápisem Na cikány, musí Romovi Františku Kroščenovi zaplatit 25 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy. Rozhodl o tom v úterý pražský vrchní soud.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Soud již v roce 2011 rozhodl, že se Romovi, který považoval vyvěšení pálky za diskriminaci a útok proti svému etniku, musí majitelé hospody omluvit. Finanční satisfakci mu však tehdy nepřiznal. Rom požadoval odškodnění 150 tisíc korun.

Podle soudkyně Jiřiny Říhové se při úterním jednání zjistilo, že už byla Krosčenovi poskytnuta omluva, o které soud rozhodl před více než dvěma lety. "Teď šlo jen o náhradu nemajetkové újmy, tedy takzvaného finančního zadostiučinění, které mu tehdy nebylo přiznáno. My jsme mu tentokrát přiznali náhradu v částce 25 000 korun," uvedla Říhová.

Proti verdiktu je možné podat stížnost Ústavnímu soudu, dodala soudkyně.

Spor Kroščena a restaurace se táhne od roku 2001. Podle svědků z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva sdružení v té době na pálku upozornil telefonát. Zástupci sdružení se proto do restaurace vypravili, aby věc zdokumentovali. Kroščen s nimi jel jako romský aktivista.

Na pálce byl i nápis Na skiny 

Poté, co baseballovou pálku uviděl, cítil se podle svých slov i podle svědků uražený a ponížený. Rozhodl se proto podat žalobu na ochranu osobnosti. Kroščen před rokem 2011 s žalobou neuspěl. Podle dřívějších rozsudků pražského městského i vrchního soudu nešlo o diskriminaci, rasistický výpad ani takzvané obtěžování kvůli národnosti a barvě pleti.

Soudy dospěly opakovaně k závěru, že baseballová pálka nevytvářela pro romské návštěvníky zastrašující, nepřátelské, zahanbující ani ponižující prostředí. Pálku "zdobily" i další nápisy, například Na skiny, a podle rozsudku představovala spíše recesi než útok na lidskou důstojnost. Kauzu však v roce 2010 znovu otevřel Ústavní soud. Podle něj obecné soudy svá rozhodnutí dostatečně neodůvodnily a nevyrovnaly se s některými Kroščenovými námitkami.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám