Článek
O statistice informoval mluvčí záchranářů Vojtěch Míra.
„Běžně naše posádky vyjíždějí v průměru 238krát za 24 hodin – to je dlouhodobý průměr za posledních několik měsíců. S příchodem tropických dnů ale výjezdů citelně přibývá. Následující přehled ukazuje, kolikrát jsme každý den vyjeli, kolik z toho tvořily mdloby a kolapsy z horka a o kolik procent jsme se dostali nad běžný průměr,“ vysvětloval Míra.
Z dat za poslední parné dny je patrné, že počet zásahů se po celé sledované období držel nad dlouhodobým průměrem, v průměru zhruba o 19 procent. „Nejvyšší zátěž jsme zaznamenali 20. června – 307 zásahů, což je nárůst o 29 procent, a 24. června, kdy to bylo 306 zásahů,“ konstatoval mluvčí záchranářů.
Zmínil, že 24. června byla teplota 33 stupňů Celsia. „Tato čísla potvrzují, že horké počasí výrazně zvyšuje zátěž celého systému přednemocniční neodkladné péče,“ doplnil Mira.
Připomněl, že při vedrech jsou nejvíce ohroženi senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní lidé, osoby užívající některé léky a lidé, kteří pracují nebo sportují venku. Právě u těchto skupin se mohou zdravotní potíže rozvíjet rychleji a mít závažnější průběh.
Základem prevence je pravidelný příjem tekutin během celého dne. Nejvhodnější je voda nebo neslazené nápoje, při výrazném pocení nebo fyzické námaze je vhodné doplnit také minerály. Fyzickou aktivitu, sport, práci venku i běžné pochůzky je vhodné plánovat na ranní nebo večerní hodiny. Přes poledne a odpoledne je na místě omezit pobyt na přímém slunci a zpomalit tempo.
Důležité je také udržovat co největší chlad v domácnosti. Větrat je vhodné hlavně ráno a večer, přes den naopak zavírat okna a stínit žaluzie nebo závěsy na osluněné straně. Při pobytu venku je vhodné nosit lehké volné oblečení, pokrývku hlavy, sluneční brýle a používat opalovací přípravek s ochranným faktorem SPF 30+.
Mezi varovné příznaky přehřátí patří silná slabost, závrať, bolest hlavy, nevolnost, svalové křeče, zmatenost, porucha vědomí, horká kůže nebo kolaps. Při podezření na závažné přehřátí je nutné volat linku 155. Do příjezdu záchranářů je třeba postiženého přesunout do stínu nebo chladu, uvolnit mu oděv a začít ho aktivně chladit. Pokud je člověk zmatený nebo má poruchu vědomí, nepodáváme mu nic ústy.
