Vraha Navrátila by psycholožka na svobodu nepustila

Soudce Benno Eichler znovu vyslechl psycholožku věznice v Bělušicích, kde Navrátil trest vykonává a odkud byl k jednání připojen prostřednictvím videokonference.

Psycholožka připomněla, že odsouzený byl před časem vyřazen z programu zaměřeného na řešení zátěžových situací. „Neakceptoval pravidla sezení,“ vysvětlila.

Na dotaz soudce, jestli by doporučila podmíněné propuštění odsouzeného Navrátila na svobodu, odvětila, že nikoliv. „Přetrvává u něj porucha osobnosti,“ poznamenala.

Navrátil se bránil, že ve věznici absolvuje jiné aktivity. Psycholožka však namítla, že ty se týkají jiných hodnot života odsouzených.

Za odsouzeného se v minulosti opakovaně zaručil spolek Oikia. Po tom, co se Navrátil přestal zapojovat do aktivit věznice, spolek záruku pozastavil. „Neplní podmínky pro udělení záruky,“ řekl u soudu předseda spolku Václav Mitáš. Za Navrátila se nově zaručila Společnost pro právní stát.

Pětašedesátiletý Navrátil, který strávil ve vězení doposud přes 39 let, žádal o propuštění v minulosti opakovaně. Uspěl až loni v září u soudu v Mostě, který vyhověl jeho návrhu na podmíněné propuštění. Zkušební dobu soud stanovil na sedm let.

Krajský soud ale rozhodnutí na sklonku loňského roku v neveřejném zasedání na návrh státní zástupkyně zrušil. Podle ní nebyly splněny dvě ze tří podmínek, odsouzený podle ní má stále vlastnosti, které zvyšují pravděpodobnost páchání trestné činnosti, nelze ani odhlédnout od toho, s jakou brutalitou zabíjel.

Psycholožka věznice při jednání u mosteckého soudu na začátku dubna uvedla, že si odsouzený odmítá připustit své selhání. Z hodnocení věznice vyplynulo, že nedosáhl potřebného stupně nápravy, nepřijal odpovědnost za své jednání, neprojevil lítost nad oběťmi.

Vloni v září znalec uvedl, že z psychologického hlediska není Navrátil pro společnost nebezpečný a jeho podmíněné propuštění je možné. Věznice tehdy vystavila kladný posudek.

V novém hodnocení z konce března uvedla, že odsouzený udržuje kontakty s přáteli z církve adventistů, účastní se bohoslužeb, dostal 41 kázeňských odměn a dva kázeňské tresty. Mezi rizikové faktory v případě propuštění podle stanoviska věznice patří to, že má nereálné představy o reálném životě.

Církev adventistů mu zajistila bydlení v Karlovarském kraji. Předtím by absolvoval pobyt v probačním domě v Jihočeském kraji.

Vocásek vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho zločiny se vyznačovaly velkou brutalitou. Je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí.

Vocásek se narodil do rodiny alkoholiků a trpí vrozenou poruchou intelektu, na hranici lehké mentální retardace. Při výsleších mu naměřili nízké IQ 77, přičemž průměrná hodnota je 85–115. Kvůli nízké inteligenci ani nedochodil učiliště.

Jeho první obětí se stal osmačtyřicetiletý invalidní muž, kterého na Nový rok 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem. O čtyři měsíce později zavraždil dvanácti bodnými ranami nožem devětašedesátiletého náhodného známého. Později vyšlo najevo, že podobně napadl už v roce 1984 dalšího muže, jenž jeho útok kladivem přežil. Všechny oběti se stejně jako on pohybovaly na okraji společnosti.