Článek
Úsek mezi Lenorou a mostem u Pěkné lze sjíždět jen za určitých podmínek a po předchozí registraci. Vltava zde protéká I. zónou Národního parku.
Vodák z Prahy se na řeku vydal loni. Jenže jeho jízda na nafukovacím plováku s pádlem skončila trpce poté, co vyfasoval pokutu. Proti té se bránil u správy parku i u ministerstva životního prostředí, a pak u českobudějovického krajského soudu, ale marně. Krajský soud návrh zamítl a konstatoval, že regulace je odůvodněná sice stručně, ale dostatečně.
Muž se proto obrátil na Nejvyšší správní soud a stěžoval si, že důvody pro vyloučení paddleboardů nejsou v pravidlech nikterak zřejmé.
„Není zde ani náznak úvahy, proč povolená plavidla nejsou definována např. jako ‚maximálně dvojmístná plavidla s plochým kýlem poháněná pádlem‘. Povolení kánoí a kajaků, při současném opomenutí paddleboardů, je libovůlí, protože nemá oporu v přístupných materiálech, a tedy v oficiálním odůvodnění,“ tvrdil muž.
A co nafukovací lehátko nebo šlapadlo?
Jenže senát Nejvyššího správního soudu v čele s Filipem Dienstbierem neměl pro nové definice či jiné zásahy pochopení. „Byly logicky zvažovány pouze takové varianty, po kterých v dané době existovala reálná poptávka,“ připomněli soudci v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnili na úřední desce.
Podle verdiktu soudu není možné po správě parku požadovat, aby aktivně domýšlel veškeré myslitelné druhy plavidel a u každého z nich samostatně hodnotil, zda je potřeba jeho plavbu umožnit, či nikoliv. „Orgán ochrany přírody a krajiny se logicky nezabýval ani možností splouvání specificky na vodním skútru, vodním šlapadle, nafukovacím lehátku či nafukovacím kruhu,“ stojí ve verdiktu.
„K námitce, že bylo možné přípustná plavidla vymezit obecnější definicí, kam by spadal i paddleboard, lze uvést pouze tolik, že takový postup jistě možný byl. To však neznamená, že přijaté řešení není dostatečně odůvodněno, nebo že je dokonce v rozporu se zákonem,“ dodali soudci.
