Hlavní obsah

V kauze katarského prince chybí bankovní informace ze zahraničí

Právo, Radim Vaculík

Protikorupční policie zatím nemá žádné důkazy pro to, aby mohla kohokoli obvinit v souvislosti s vydáním katarského prince Hámida bin Abdal Sáního proti vůli českých soudů do jeho rodné země.

Článek

Na základě podnětu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana od prosince zjišťuje, zda rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce z roku 2005 o předání případu zneužívání nezletilých dívek do Kataru neprovázela korupce nebo zneužití pravomoci.

Sání v ČR nepravomocně dostal 2,5 roku vězení, po jeho vydání věc v Kataru skončila u ledu.

Chybí přímé i nepřímé důkazy

„Nemůžete zahájit trestní stíhání konkrétní osoby, když pro to prostě nejsou žádné podklady. Chybějí zde přímé i nepřímé důkazy,“ řekla Právu šéfka žalobců z Prahy 7 Jiřina Fronková, která případ dozoruje. Žádný z dosud vyslechnutých svědků prý zatím relevantně nepotvrdil, že by si Němec nebo někdo jiný vzal za předání katarského prince úplatek.

Bude se to muset i tak došetřit až do konce.
Jiřina Fronková, šéfka žalobců na Praze 7

Dosavadní výslechy svědků se podle žalobkyně v souvislosti s možnou korupcí opíraly jen o dohady a spekulace. „Každý jen tvrdil, že to někde a od někoho slyšel, ale že by někdo řekl konkrétní osobu, kterou bychom eventuálně vyslechli, tak to nikoli,“ dodala Fronková. Sama sice nevyloučila, že události z roku 2005 nebyly zcela v pořádku, na soudní dohru to ale zatím nestačí.

„Můžeme si myslet, že tam asi šlo o nějaký nestandardní postup a že tam s největší pravděpodobností třeba asi byl, ale nemáme pro to žádný relevantní důkaz,“ podotkla Fronková.

Policisté ale v prověřování pokračují. Ještě jim chybí zahraniční právní pomoc kvůli blíže nespecifikovaným účtům v cizině a nemají dosud hotové ani bankovní šetření, zda v souvislosti s případem někdo nepřeváděl podezřelé peníze.

Němec: Nejde o mě

Němec se v pondělí ohradil proti tomu, že by policie podezřívala z korupce jmenovitě právě jeho. „Pokud vím, v minulosti prověřování nikdy nebylo vedeno jmenovitě vůči konkrétní osobě, ale vždy vůči blíže neurčené skupině osob, které mohly být z ministerstva, ale mohly stát i mimo ministerstvo,“ napsal Právu.

Doplnil, že v případu podával vysvětlení pouze jednou už před několika lety. „Poté byla věc po mnoha měsících prověřování odložena, následně nařízeno pokračování prověřování nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou, poté věc opět po mnoha měsících odložena,“ konstatoval Němec.

Detektivům přitom rychle utíká čas. Koncem března totiž končí pětiletá promlčecí lhůta týkající se prověřování, zda se v této kauze nedopustili zneužití pravomoci veřejného činitele státní zástupci, kteří v roce 2007 podruhé celou kauzu odložili nebo takový postup posvětili.

V té době věc dozorovali žalobci z Prahy 2 v čele s Tomášem Bláhou, na případ pak dohlíželo Městské státní zastupitelství v Praze pod drobnohledem vrchních žalobců vedených Vlastimilem Rampulou a pravomocné rozhodnutí kauzu odložit nakonec posvětila i tehdejší nejvyšší žalobkyně Vesecká.

I kdyby policie v této souvislosti dospěla k závěru, že někdo ze státních zástupců trestný čin spáchal, už ho či ji nestihne vzhledem k časové tísni obvinit.

„Bude se to muset i tak došetřit až do konce. I když proběhne promlčecí lhůta, prověřování poběží dál s tím, že pak výsledek bude buď takový, že se nestal trestný čin, a věc bude opětovně odložena, anebo dospějeme k závěru, že se trestný čin stal, ale už bohužel nelze ty osoby stíhat, protože uběhla promlčecí lhůta,“ upřesnila Fronková.

V případě podezření vůči samotnému Němcovi nebo jeho podřízených úředníků z ministerstva, kteří se na rozhodnutí o předání katarského prince do vlasti v roce 2005 podíleli, však ještě neuplynula. V této věci je promlčecí lhůta dvanáct let.

Reklama

Výběr článků

Načítám