Článek
Jak Právu potvrdil mluvčí obvodního soudu pro trestní věci Libor Vávra, spis s kauzou několikamiliardového údajného tunelu v Komerční bance se vrací na stůl soudce Michala Výtiska.
Podle obžaloby bankéři mohou za několikamiliardovou ztrátu související s podnikáním firmy B. C. L. Baraka Alona.
Kuriozita právního řádu
Odvolací soud přitom mohl závazným pokynem určit, aby případ dostal jiný senát. Bylo by to východisko z oboustranně nepříjemné situace, kdy soudy dospěly k diametrálně jinému závěru.
"Je to trochu kuriozita našeho právního řádu, že s naším kasačním principem vracíme případ témuž soudu a dokonce témuž soudci,“ říká dlouholetý bývalý předseda Nejvyššího soudu ČR a ministr spravedlnosti Otakar Motejl.
"Vlastně mu křivíme charakter. On už jednou prohlásil, že v případu trestný čin nevidí a podruhé je vázán, aby v něm trestný čin viděl,“ míní právník.
Podle kasačního principu nemůže odvolací soud sám rozhodnout o vině a trestu ve věci, kde prvostupňový soud vyslovil zprošťující výrok, rozsudek může jen zrušit a vrátit.
"Ve Francii, kde byl kasační princip vymyšlen a kde se nejvyšší soud jmenuje kasační soud, nepřichází vůbec v úvahu, aby se případ vracel témuž soudu a témuž soudci. Soudce má právo a povinnost mít svůj názor, přitom je nucen se tvářit, že pochopil, že udělal chybu,“ dodal Motejl.
Rozsudku se Kollert nedožil
Začátek nového hlavního líčení byl stanoven na 26. února. Procesu se už nezúčastní bývalý generální ředitel KB Jan Kollert, který loni na Štědrý den zemřel ve věku 57 let. Náhlým zdravotním potížím podlehl na zahraniční dovolené v Bruneji v jihovýchodní Asii.
Podle pražského advokáta obeznámeného s případem nesl Jan Kollert soudní kauzu velmi těžce.
Bývalý náměstek ministra zahraničního obchodu, později šéf dceřiné společnosti německé Hypo-Bank a od roku 1996 člen prezidia Bankovní asociace nezískal v posledních letech adekvátní uplatnění. Po 16. únoru 2000, kdy většina představenstva Komerční banky složila funkce, se stáhl do soukromí, věnoval se například finančnímu poradenství.
Kdo zavinil ztráty?
Podle obžaloby se měli Karel Bednář, Tomáš Doležal, Petr Budínský, Jan Kollert, Jaroslav Mareš, Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník a Ladislav Vinický dopustit porušování povinnosti při správě cizího majetku, když v letech 1997 až 1999 navýšili limity pro výši transakcí, na jejichž základě čerpala miliardové částky od Komerční banky společnost B. C. L. Baraka Alona.
Obchody nebyly dostatečně jištěny a banka o peníze přišla. Kvůli transakcím byla stíhána i bývalá manažerka banky Jiřina Kaplanová, kterou za obdobný prodělečný obchod s firmami Františka Chvalovského poslal soud v roce 2006 na pět let do vězení. V kauze B. C. L. zatím obžalována nebyla.
Zatímco prvoinstanční soud je přesvědčený, že se žádný trestný čin nestal a členové představenstva banky nejsou za ztrátové obchody odpovědní, odvolací soud se kloní k názoru obžaloby, že bankéři navzdory varovným signálům vědomě nastavili mantinely tak, aby ústav o peníze přišel.
O jejich vině však není stoprocentně přesvědčený ani Pavel Suchánek, který zastupuje obžalobu. V minulosti sám stíhání obžalovaných zastavil. Následně se však musel řídit názorem nadřízeného státního zastupitelství, a proto prý proti osvobozujícím rozsudkům i nadále podával odvolání.