Hlavní obsah

Trest za symbol „Z“ na mikině potvrzen. Svoboda projevu má své meze, řekl Nejvyšší soud

Brno

Proti podmínce za schvalování zločinu proti míru marně protestoval u Nejvyššího soudu expolitik Pavel Křivka. Ten se producíroval v dubnu 2024 po Pardubicích v mikině s písmenem Z na hrudi, což doplnil menším nápisem „Za vítězství“ v ruštině. Soud jeho dovolání odmítl s tím, že schvalování mezinárodních zločinů nelze schovat pod svobodu projevu.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Obžalovaný Pavel Křívka (vpravo) s obhájcem Alexandrem Horkým na archivním snímku.

Článek

Křivka, botanik a bývalý disident, dostal šest měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Muž proti tomu protestoval s tím, že použitá symbolika není na žádném oficiálním seznamu zakázaných motivů.

Jak ale upozornil Nejvyšší soud, rozhodující je skutečný význam symbolů v konkrétním společenském kontextu. „Nešlo pouze o samotné písmeno Z, ale o kombinaci několika motivů, jejichž společné vyznění podle soudu nepřipouštělo jiný rozumný výklad než podporu ruské vojenské agrese,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

„Význam sdělení nemusí být vyjádřen pouze slovem, ale může vyplývat i z použitých symbolů, grafických motivů, gest nebo jiných forem veřejné prezentace. Pro posouzení je rozhodující jejich význam v konkrétním kontextu a způsob, jakým jsou vnímány veřejností,“ vysvětlila mluvčí.

Soud: Věděl, co symboly znamenají

Podle Nejvyššího soudu tak pachatel nemusí pronášet projevy, vystupovat na veřejném shromáždění nebo přesvědčovat další lidi, aby byl stíhán. Stačí, aby veřejně prezentoval symboly s jednoznačným významem.

Soud přihlédl i ke Křivkově působení. „Šlo o vysokoškolsky vzdělaného člověka s dlouhodobou zkušeností z veřejného a politického života, který se navíc opakovaně vyjadřoval k otázkám souvisejícím s Ruskem a Ukrajinou. Za těchto okolností nepřisvědčil jeho tvrzení, že si nebyl vědom významu použitých symbolů,“ připomněla mluvčí.

„Svoboda projevu patří k základním právům demokratické společnosti, má však své meze. Veřejná podpora či schvalování nejzávažnějších mezinárodních zločinů podle něj překračují hranice projevu, kterému náleží plná ústavní ochrana,“ dodala Tomíčková. Plné odůvodnění verdiktu soudu zatím není k dispozici.

Výběr článků

Načítám