Článek
Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.
„Rozhodnutí policejního orgánu o odložení předmětné věci vyplývá z několika zásadních skutečností, kterým se policejní orgán v odůvodnění předmětného usnesení dostatečně věnoval a své úvahy v tomto směru podrobně rozpracoval,” informoval mluvčí Cimbala.
Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil.
„Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu,” doplnil.
Obžaloba věří Babišovi mladšímu
Současně také upozornil, že pokud by se v budoucnu objevily nové relevantní skutečnosti, mohla by policie v trestním řízení pokračovat.
„Prověřováním bylo primárně zjištěno, že reklama jako taková byla na farmě Čapí hnízdo realizována. Jako kruciální otázka, avšak problematická, se ukázala otázka určení rozsahu poskytnuté reklamy a následně ceny obvyklé (jejíž překročení však bez dalšího ještě nemusí dokládat podezření ze spáchání trestného činu),” vysvětlil také Cimbala.
Kriminalisté se v případu podle dřívějších informací serveru iROZHLAS.cz zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.
ANO nasadilo proti Vystrčilovi Nagyovou obžalovanou v kauze Čapí hnízdo
Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky. Kauza se podle serveru týkala širšího okruhu podezřelých - někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn.
V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje podmínku a peněžité tresty. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.