Článek
Podle soudního znalce z oboru gynekologie, který v úterý u soudu vypovídal, neodpovídal charakter zranění, které dítě utrpělo, rozsahu poranění popsaných v pitevním protokolu. „Za 40 let, co se oboru věnuji, jsem nezažil situaci, aby bezprostředně po porodu byla rodička agresivní vůči dítěti. V literatuře se s tím ovšem setkat lze. Myslím si, že to není otázka na znalce mého oboru,“ řekl znalec Jaroslav Feyereisl, který již 20 let vede Ústav pro matku a dítě v Praze.
Soud v Plzni znovu hledá viníka vraždy miminka, 17 let vězení pro matku už neplatí
Ke zraněním dítěte podle znalce došlo kombinací domácího porodu a pádu dítěte na hlavičku, když ho žena přivedla na svět porodem v podřepu. Podle ženiny výpovědi spadlo dítě z výšky zhruba 20 centimetrů. „Podle délky pupečníku je můj názor, že to mohla být výška až 70 centimetrů, ale můj názor je, že to ale neodpovídá rozsahu poranění popsaných v pitevním protokolu,“ řekl znalec.
Podle znalců z oboru soudního lékařství ale nemohlo vážné zranění hlavy, které zapříčinilo smrt dítěte, vzniknout při porodu samotném a ani pádem.
Na usvědčení matky z vraždy miminka byly chabé důkazy, uvedl Nejvyšší soud
Soud zamítl návrh obhajoby na nový posudek z oboru psychologie a psychiatrie, ale rozhodl, že je potřeba vypracovat ústavní revizní znalecký posudek z oborů soudního lékařství a gynekologie a porodnictví kvůli otázkám kolem vzniku zranění dítěte. Stejně tak nebyl dostatečně objasněn ženin psychický stav.
Vinu odmítla
Žena podle obžaloby v červenci roku 2017 tajně porodila v koupelně svého bytu, kde ji vyrušila její matka. Tu posléze nechala, aby dítě odvezla do babyboxu. Chlapeček i přes veškerou lékařskou pomoc druhý den v nemocnici zemřel na následky krvácení do mozku. Podle názoru krajského soudu to byla právě obžalovaná, která mu měla úmyslně způsobit těžké poranění hlavy.
Jana F. od začátku tvrdila, že se vůči chlapečkovi žádného násilí nedopustila. Podle názoru NS nebylo zcela jednoznačně prokázáno, že to byla právě obžalovaná, kdo novorozenci způsobil smrtelné zranění. V rozhodnutí, jehož text má Právo k dispozici, stojí, že chybějí přímé důkazy, které by obžalovanou spolehlivě usvědčily.
„Jednoznačný závěr o její vině nelze dovodit ani z nepřímých důkazů,“ konstatoval dále NS a upozornil na to, že skutkové závěry učiněné z provedených důkazů nelze považovat za zcela přesné, úplné a akceptovatelné. „Pak ovšem nelze považovat za správný, zákonný a spravedlivý odsuzující rozsudek,“ konstatoval Nejvyšší soud.