Seniorka, která v Brně sundala batole z odrážedla, byla soudkyní. O případě rozhodoval soud, kde pracovala

K incidentu došlo v lukrativní části Brna v klidné, slepé ulici. Dvouletý chlapec na odrážedle zastavil v těsné blízkosti auta starší ženy, aniž by ho ovšem poškodil.

„Ta zareagovala tak, že začala na obviněnou a jejího malého syna křičet, ať z místa odejdou, a posléze chlapce chytila za paži a stáhla ho z odrážedla na zem,“ popsal situaci senát Nejvyššího soudu v čele s Miladou Šámalovou.

„To vyvolalo nejprve slovní konflikt a následně to vedlo k tomu, že poškozená vykročila směrem k obviněné s nataženou rukou,“ dodal senát.

Matka v tu chvíli seniorku odstrčila, ta spadla a vážně se zranila. Městský i Krajský soud v Brně v tom viděly ublížení na zdraví a trestaly ženu podmínkou. Nejvyšší státní zástupce i Nejvyšší soud ale takové jednání označili za nutnou obranu.

„Poškozená konflikt ještě podnítila vykročením a vztažením ruky proti obviněné, která se postavila na obranu svého bezbranného ohroženého dítěte,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Odstrčení bylo podle něj zcela přiměřenou obranou, přičemž důležité pro trestněprávní posouzení je právě vlastní jednání, nikoli následek.

Novinky zjistily, že zraněná žena působila v době konfliktu jako soudkyně Krajského soudu v Brně a nyní pracuje jako advokátka. Z veřejně dostupných zdrojů plyne, že podle všeho z justice odešla po dovršení 70 let, což je hranice pro funkční období soudců.

„Co je to za spravedlnost, dva soudy řeknou, že jsem nic neprovedla, a Nejvyšší pak rozhodne, že jsem skoro zločinec,“ reagovala na dotaz Novinek nyní již bývalá soudkyně.

„Dva státní zástupci případ žalovali a pak Nejvyšší státní zástupce řekne, že to byla nutná obrana. Stydím se za to, v jaké justici jsem pracovala. Myslíte, že bych riskovala svou pověst a vrhla se na nějakého chlapečka?“ dodala.

Novinky zajímalo i to, zda bylo v pořádku, že případ posuzovaly brněnské soudy, tedy kolegové zraněné soudkyně. Městský i Krajský soud odmítly, že by jejich soudci mohli být při projednávání podjatí.

„Jednalo se o soudkyni Krajského soudu v Brně, kdy tato neměla žádný přímý vztah k soudcům zdejšího soudu. I kdyby se však jednalo o soudce zdejšího soudu, samotná tato skutečnost není důvodem pro vyloučení,“ upozornila mluvčí městského soudu Petra Láníčková.

„Aby byl z projednávání a rozhodnutí konkrétní soudce či celý soud vyloučen, musel by existovat mezi dotyčným soudcem, který věc soudí, a účastníkem řízení bližší než kolegiální vztah,“ dodala mluvčí.

Ta připomenula i rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodu pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci.

Klára Belkovová, mluvčí krajského soudu, který případ posuzoval v odvolacím řízení, zase upozornila, že žena pracovala v jiné budově, než v které sídlí trestní soudci.

„Samotná skutečnost, že poškozená působila jako soudkyně u téhož soudu, ještě nezakládá vyloučení členů odvolacího senátu z vykonávání úkonů trestního řízení,“ uvedla.

„V situaci, kdy s ohledem na odlišná sídla trestního a obchodního/insolvenčního úseku a celkový počet soudců Krajského soudu v Brně, kterých je kolem 150, nelze očekávat mezi členy senátu trestního a poškozenou ani profesní, natož osobní vazby,“ dodala.