Článek
Útok přiznal, tvrdil ale, že neměl v úmyslu vraždit. V přípravném řízení i u soudu odmítl vypovídat. Za vraždu spáchanou zvláště surovým způsobem mu hrozilo až doživotí. Podle jednoho ze svědků, spoluvězně z cely ve vazební věznici, který ho znal už ze života na ulici, je obžalovaný mimořádně agresivní, bezcitný člověk. „Co udělal, mi podrobně popsal. Pověděl mi, že nejprve dostal od napadeného loktem. Pak pili víno, on si na to vzpomněl a zaútočil na něj,“ uvedl svědek.
„Říkal, že byl sjetý, že své oběti nejméně dvacetkrát skončil na hlavu. Jsem také darebák, ale měl jsem z toho husí kůži. Neprojevil při tom žádné pocity ani špetku lítosti. Nemá totiž úctu k lidskému životu. Vysmíval se jen všemu. Takoví lidé by se neměli pohybovat na svobodě,“ pověděl svědek vzápětí.
„Zabít jsem ho nechtěl, ponesu následky“
„Lituji toho, co jsem udělal a stydím se za to. Zabít jsem ho nechtěl a jsem připravený nést za to následky. Víc nemám co říct,“ řekl jen soudu před vynesením rozsudku obžalovaný.
Soud k němu shovívavý nebyl. „Důkazy, především výpovědi svědků a znalecká zkoumání, obžalovaného jednoznačně usvědčují. Oběti mj. naskakoval na hlavu, použil více útočných mechanismů, takže vraždil zvláště surovým způsobem,“ zdůvodnil přísnost předseda senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě Jiří Barbořík.
V trestu, jak dodal, bylo zohledněno, že pro obžalovaného neexistují polehčující okolnosti. „Dnes sice projevil lítost, ale to považujeme za účelové. Naopak mu přitěžuje, že jeho resocializace je podle znalců prakticky nemožná,“ dodal soudce s tím, že výjimečný trest neukládal proto, že obžalovaný za podobně závažné zločiny trestán dosud nebyl.