Hlavní obsah

Protikorupční policie: V případu exministra Drobila jsme museli poslechnout

Právo, Radim Vaculík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Protikorupční policie (ÚOKFK) neměla jinou možnost, než kauzu údajného podplácení ze strany bývalého ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Pavla Drobila minulý týden odložit.

Foto: Petr Horník, Právo

Bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil

Článek

Tvrdí to ředitel tohoto útvaru Tomáš Martinec s tím, že detektivové museli uposlechnout závazný ústní pokyn dozorové státní zástupkyně v Praze 1 Šárky Pokorné, která podle něj požadovala případ odložit. [celá zpráva]

„My jsme povinni pokyn státní zástupkyně splnit a nemůžeme proti tomu dát stížnost. Maximálně se můžeme obrátit na dohledové státní zastupitelství, případně na Nejvyšší státní zastupitelství,“ řekl v úterý Právu šéf ÚOKFK a naznačil, že to hodlá udělat.

Pokorná ale odmítla, že by vydala příkaz vyšetřování odložit. "Žádný takový ústní ani písemný pokyn jsem nevydala," sdělila. Pouze policie řekla, že má případ do pátku uzavřít. "Pokud by policie nesouhlasila s mým právním názorem a byla si jista právním názorem svým, nic jí nebránilo vyhotovit alespoň nástin usnesení o zahájení trestního stíhání a toto státní zástupkyni předložit, což nikdy neučinila a to přesto, že policejní orgán je orgánem procesně samostatným," uvedla Pokorná.

Policie: případ měl pokračovat

Policisté totiž míní, že případ neměl skončit odložením, ale naopak pokračovat zahájením trestního stíhání Drobila pro podplácení za to, že loni jako ministr údajně nabídl tehdejšímu šéfovi Státního fondu životního prostředí Liboru Michálkovi funkci svého náměstka, když zničí nahrávky s Drobilovým poradcem Martinem Knetigem.

„Právní názor máme pořád stejný (obvinit Drobila, pozn. redakce), takže je možné, že požádáme o přezkum nejvyššího státního zástupce. Jestliže jsem v první fázi vyjádřil nesouhlas s mediální prezentací Městského státního zastupitelství v Praze, tak to určitě tímto nesouhlasem neskončilo,“ konstatoval Martinec.

Nejvyšší žalobce Pavel Zeman má podle zákona právo přezkoumat skončenou trestní kauzu, třeba i tu odloženou, a případně nařídit její znovuotevření a opětovné prověřování.

Záznam policistů jako důkaz

Právě proto, že policisté s pokynem žalobkyně Pokorné nesouhlasili a nedostali prý od ní toto nařízení písemně, sepsali o tom úřední záznam a založili ho do spisu.

„To je naprosto standardní věcí, že i ústní pokyn policisté zaznamenají do spisového materiálu. V této věci tak učinili ještě týž den, kdy ústní pokyn od státní zástupkyně dostali. Je to u nás nepsané pravidlo, aby takto postupovali v každém případě,“ řekl Právu Martinec.

Za informacemi od svých podřízených prý jednoznačně stojí, i když zastupitelství tvrdí něco zcela jiného. Podle mluvčí pražských městských žalobců Štěpánky Zenklové totiž dozorová státní zástupkyně žádný pokyn v jakékoli podobě detektivům nedala, jen při setkání s nimi vyjádřila svůj právní názor, že věc není na trestní stíhání a oni s ní prý nakonec souhlasili a kauzu sami odložili.

To však Martinec v úterý opakovaně odmítl, podle něj o existenci vydaného pokynu svědčí právě zmíněný úřední záznam založený ve spisu, který je určitým hmatatelným důkazem a šéf ÚOKFK zavrhl i možné spekulace, že by si to vyšetřovatelé vycucali z prstu.

„Ti policisté tam (v kanceláři státní zástupkyně Pokorné) byli dva, vedoucí odboru a jeho zástupce, takže by to byla příliš velká konstrukce, že by si ten pokyn do sepsaného úředního záznamu vymysleli,“ podotkl Martinec.

Pokyn, ať už písemný, nebo ústní, je pro policii závazný a ta nemá žádnou možnost jej odepřít, ani si ho dát přezkoumat
šéfka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová

Přes žalobce nejede vlak

V kauze Drobil však policie nepotřebovala souhlas státní zástupkyně, pokud chtěla požádat Sněmovnu o vydání Drobila k trestnímu stíhání. Tento dokument přitom už policisté měli připravený a založený ve spise, nakonec ho ale nepoužili.

„Dokážete si ale představit situaci, že bychom takovou žádost poslali bez konzultace se státním zástupcem? Co by se pak strhlo za poprask, kdyby Sněmovna dotyčného vydala a státní zástupce nám pak dal pokyn nezahájit trestní stíhání?“ uvedl Martinec.

Proto prý jeho podřízení pokyn žalobkyně „poslechli a nešli proti ní“. Ani by totiž nemohli.

„Pokyn, ať už písemný, nebo ústní, je pro policii závazný a ta nemá žádnou možnost jej odepřít, ani si ho dát přezkoumat,“ poznamenala v úterý šéfka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová.

Pokud by policie daný pokyn neuposlechla, mohlo by to být podle šéfa olomouckých vrchních žalobců Ivo Ištvana vnímáno jako prohřešek dotyčného policisty s tím, že nechce splnit závazný pokyn dozorového státního zástupce.

Záleželo by pak na nadřízených policisty, jestli by jej chtěli kázeňsky řešit.

I kdyby prý policie přece jen sebrala odvahu, pokyn neposlechla a začala Drobila stíhat, daleko by se s největší pravděpodobností nedostala.

„Státní zástupce má oprávnění ten úkon udělat za policistu, takže pokud policista pokyn nerespektuje a odmítá věc odložit, může případ státní zástupce odložit sám. Nebo případně již zahájené trestní stíhání zrušit,“ upozornil Ištvan.

Zákon podle něj neupravuje, zda musí být pokyn žalobce ústní či písemný. „Všechny by se ale zásadně měly dávat písemnou formou, protože pak může dojít k dohadům, jestli byl či nebyl dán, jak vlastně zněl a co se jím chtělo dosáhnout,“ míní Ištvan. Jenže podle Martince je vydávání ústního pokynu běžnou praxí.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám