Článek
Podle některých právníků jsou ale platby za odtahy protizákonné. "Vybírání poplatků za odtah vozidla je nezákonný a protiústavní postup už několik let," řekl Právu pražský advokát Roman Kramařík.
Obce si totiž na takovou práci většinou najímají soukromé firmy. "Potíž je ale v tom, že běžní lidé, kterým odtáhnou auto, žádnou smlouvu s touto firmou nemají. Nikdo to dosud neřešil, každý raději hned zaplatí, protože chce auto zpět, ale dodnes tento problém nikdo pořádně neotevřel," vysvětlil Kramařík.
Na nejasnosti kolem odtahů Právo upozornil také bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl. "Je pravda, že každou povinnost občanům musí stanovit zákon. Z toho, jaká je dnes praxe, však nikdo moudrý není a bylo by dobré na toto téma odstartovat diskusi," řekl Cepl.
Ministerstvo: všechno je v pořádku
Sporná je přitom i výše poplatků za odtah aut, které se v různých městech značně liší. Je to i proto, že do částky za odtah samospráva započítává náklady na pořízení a provoz odtahových vozidel, pohonných hmot, mzdy zaměstnanců a zisk, který pak plyne do dalších jejích aktivit. To platí i v případě, když odtahy provádí příspěvková organizace města.
Logicky tedy platí, že čím více odtahů, tím lépe pro město. Možnost, že obec částku za odtah uměle navýší i proto, aby pak část takto získaných prostředků použila pro jiné účely, přitom není v zákoně přesně stanovena.
Ivan Vejborný z ministerstva financí (MF) se domnívá, že současná praxe je v pořádku. "U odtahů mohou kraje a obce ze zákona stanovit cenu, tedy mají možnost cenové regulace. Nejedná se však o povinnost, každá obec musí zvážit, zda u nich takové podmínky existují. Proto se ceny za odtah liší, jejich horní limit ale neexistuje," řekl.
Podle něj se však obce musí snažit, aby poplatek nebyl zbytečně vysoký. "Oprávněnost cen kontrolují kraje a města, v některých případech jsme však museli zasáhnout i my," dodal.
Přiměřený, nebo nepřiměřený zisk?
Protože zisk některých firem z odtahů dosahuje až 50 procent, domnívají se někteří právníci, že je tato praxe v rozporu s institutem tzv. dobrých mravů. "Považuji tento zisk za naprosto nepřiměřený. Je otázkou, jakou roli může mít to, kdo s těmi firmami jedná," řekl Právu právník Jan Hutař. Advokát Josef Lžičař se zase domnívá, že by výše poplatku měla být vytvořena na základě celorepublikového průměru.
Podle ředitelky Tranparency International Adriany Krnáčové jsou výběrová řízení pro firmy realizující odtahy mnohdy jen fraškou. Navíc hranice pro jejich vyhlašování je až od dvou miliónů korun a tuto hranici není problém obejít. "Přesto by se výběrová řízení měla určitě vyhlašovat, protože je dokázáno, že příspěvkové organizace založené městem většinou naprosto neumějí s veřejnými prostředky hospodárně nakládat," řekla Právu Krnáčová.