Článek
Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i obhájkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Žena obvinění u soudu při hlavním líčení odmítla, tvrdí, že si na události kolem vraždy nepamatuje.
Páteční rozsudek byl vynesen v její nepřítomnosti, odsouzená prý má vážné psychické problémy. Podle soudu bylo protiprávní jednání Majcherczykové jednoznačně prokázáno a ten neuvěřil její obhajobě. Navíc jí uložil trest vyhoštění na neurčito.
Svědkyně vražedkyni usvědčila
Soud vyslechl několik svědků i z Polska, mezi nimi i rodiče odsouzené. Nejzávažnější ale bylo svědectví ženy, která Majcherczykovou a jejího druha znala z ubytovny. Ta v osudný den viděla Seně ležet na chodbě v tratolišti krve, umírající muž jí řekl, že ho bodla Renata.
„Já jsem to neudělala, udělal si to sám. Milovala jsem ho, nebyla bych něčeho podobného schopná,“ prohlásila obžalovaná s tím, že Seň často chodil po bytě, před sebou držel nůž a tvrdil, že se zabije.
Majcherczyková, vyučená krejčová, do České republiky přijela za prací a na ubytovně v Podbořanech bydlela se svým druhem Seněm, kterého znala čtyři roky.
Poznali se ještě v Polsku, kde také spolu bydleli. Osudného 9. května měli oba volno a byli na ubytovně. Celý den popíjeli, Majcherszyková přiznala, že vypila šest piv a půllitr vodky, po vraždě jí naměřili 2,6 promile alkoholu, její druh prý měl dva litry vodky a rumu. Po obědě stále pili alkohol a poté si již nepamatuje, co se dále dělo. Vzpomíná si zase až dobu, kdy již byla na policejní služebně.
Na policejní stanici v Podbořanech na policisty obžalovaná plivala, kousala je a házela po nich plastovou lahví, několikrát se také pomočila. Nepamatuje si ale, že by ve své moči na policejní stanici prala své zakrvácené ponožky. Byla na nich totiž krev jejího druha.