Článek
Operátoři call centra se vydávali za policisty, pracovníky České národní banky nebo bankovní poradce a pod psychologickým tlakem přesvědčovali poškozené, aby převedli své peníze na údajně bezpečné účty, aby si sjednali úvěry nebo aby předali hotovosti.
Call centrum podle policie fungovalo jako profesionálně řízená zločinecká struktura s přesně rozdělenými kompetencemi. Vedle hlavních organizátorů působili v call centru personalisté, školitelé, techničtí pracovníci, operátoři i lidé zajišťující převody peněz a logistiku skupiny. Pachatelé opakovaně měnili místo svého působení, identity i používané komunikační prostředky, aby ztížili své odhalení.
„Při realizaci bylo zadrženo 51 osob a zajištěna rozsáhlá technika i padělané doklady. Skupina je spojována s nejméně 1173 případy podvodů na občanech České republiky, při nichž vznikla škoda přesahující 553 milionů korun. S ohledem na probíhající analýzu dat zajištěných při domovních prohlídkách lze očekávat, že konečná škoda bude ještě výrazně vyšší,“ uvedla policie.
Mezi zadrženými bylo šest Čechů a jeden člověk, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač. Ten původně uprchl z Ukrajiny, změnil svoji totožnost a ukrýval se v Turecku. Právě tato osoba podle policie zastávala jednu z nejdůležitějších rolí v organizované skupině. „Ovládala český jazyk a zajišťovala nábor, školení, metodické vedení i kontrolu českých operátorů. Připravovala scénáře telefonických hovorů, vyhodnocovala jejich úspěšnost, rozhodovala o dalším postupu operátorů a dohlížela na dodržování jednotné metodiky,“ uvedla policie.
Policisté zajistili také desítky počítačů, mobilních telefonů, datových nosičů, zařízení určených pro vytváření deepfake videí v reálném čase, přibližně 200 padělaných služebních průkazů a technologii sloužící k jejich výrobě.
Na zásahu proti organizované zločinecké skupině se kromě českých kriminalistů podíleli také turecké policejní a justiční orgány. Podle české policie to byla první spolupráce takového rozsahu na území Istanbulu.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.