Článek
Provozovatel několika ubytoven a hotelových domů podvodem získal cca 5,2 milionu korun. Za dotační podvod mu hrozilo až osm let vězení. Vinu odmítl. Argumentoval tím, že působí v deseti firmách s ročním obratem kolem sto milionů korun a s ohledem na to nemůže vše řídit sám, proto mnohé pravomoci delegoval na podřízené. Právě ti podle něj nesou vinu na tom, že skončil před soudem. U vrchního soudu se domáhal zrušení původního rozsudku a zproštění obžaloby.
Vrchní soud však jeho obhajobu neakceptoval a odvolání zamítl jako nedůvodné. „Krajský soud provedl všechny důkazy a správně je i vyhodnotil. O jeho vině není pochyb. Informace o podmínkách udělování dotací z inkriminovaných programů i v té složité době byly bez problémů k dispozici. Obžalovaný si je mohl a měl zjistit a podle toho konat. Byl to výhradně on, kdo uzavíral smlouvy. Nemůže proto přenášet odpovědnost na jiné. Není pochyb ani o tom, že v žádostech uváděl nepravdivé údaje,“ vysvětlila soudkyně Vrchního soudu v Olomouci Magda Mihulová.
Proč se neodvolal žalobce, divil se soud
Zároveň vyjádřila údiv nad tím, že státní zástupce nepodal odvolání v neprospěch obžalovaného. Obžaloba totiž původně tvrdila, že podvodem získal téměř 20 milionů korun. „To se u krajského soudu nepodařilo prokázat. Kvůli absenci odvolání žalobce jsme v tom ale konat nemohli. Trest je tedy zákonný,“ dodala.
Přes pět milionů korun podnikatel neoprávněně inkasoval v letech 2020 a 2021 za dvě desítky zaměstnanců, kteří nemohli pracovat z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Peníze čerpal, ačkoli u zaměstnanců překážky v práci nenastaly a pracovali bez omezení.
Za toto pochybení podle Figeľa může jeho externí daňová poradkyně, která se starala i o mzdy. Nevěděl prý, že zapojení do programu Antivirus je nezákonné, a vše zjistil až od policie. Tvrdil, že žádosti neodesílal a nikoho v tomto směru neúkoloval.
Dalších 14 milionů korun ve stejném období měl podle obžaloby získat čerpáním dotací z programů Covid-Ubytování, které měly podpořit provozovatele ubytovacích zařízení zasažené proticovidovými restrikcemi. V žádosti o ně uvedl, že jeho hotelový dům Impuls má 464 nevyužitých pokojů. Ve skutečnosti jich bylo výrazně méně.
Zbylou část tvořila ubytovna, která v době epidemie fungovala bez omezení. V žádosti o dotace Figeľ navíc uvedl, že neubytovává nikoho, kdo by čerpal dávky v hmotné nouzi, což nebyla pravda. V tomto případě připustil, že tyto žádosti o dotaci vytvořil a podal. Odmítl ale, že do nich záměrně uvedl nepravdivé informace. Hájil se tím, že jen důvěřoval svým podřízeným a vycházel z čísel, která mu poskytli.
