Článek
K celé události došlo v roce 1973. Otec žijící v Západním Berlíně vymyslel plán, jak dostat svoji dceru z prvního manželství z NDR. Tehdy osmnáctileté dívce žijící v dětském domově nechal vystavit v Západním Berlíně doklady na jméno své o tři roky mladší nevlastní sestry, na dokladu ale vyměnil fotografie. V Děčíně pak pozměněný doklad předal starší dceři a společně plánovali cestu vlakem do Prahy a pak do Západního Berlína.
Jenže v Praze je zadrželi kvůli nesrovnalostem v dokladech policisté a dvojice nakonec skončila ve vězení. Oba se v plném rozsahu doznali a na svoji obhajobu uvedli pouze to, že takovýmto způsobem chtěli řešit své osobní a rodinné problémy.
Po desítkách let od události podal stížnost pro porušení zákona ministr Kněžínek, přičemž morální satisfakce se nemohl dočkat otec, který zemřel už v roce 1989.
„Soudy nevěnovaly dostatečnou pozornost okolnostem, za kterých obviněný takto při žádosti o vydání dokladu pro dceru postupoval, a nedocenily nepochybně silný motiv, tedy umožnit obviněné pobyt u své rodiny v Západním Berlíně. Tohoto spojení rodiny nebylo možno dosáhnout legální cestou, a proto obviněnému nezbylo než vyjít z informací o tom, že se některým osobám podařilo dostat z NDR do Západního Berlína na základě „falešných“ cestovních dokladů,“ napsal do stížnosti Kněžínek.
NS konstatoval, že sice z formálního hlediska došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, ovšem upozornil, že vzhledem k okolnostem se na jednání otce i dcery nelze dívat jako na zločin. Soudci totiž upozornili, že tehdejším postupem justice došlo k porušení základních lidských práv.