Článek
Prodej drog na síti se podle expertů stává novodobým fenoménem, který se dere na přední příčky způsobů distribuce drog mezi mladými v ČR. První místo však stále drží domácí výroba, podle policistů tuzemské specifikum, skrze které se k omamným látkám dostává tradičně nejvyšší počet dětí a mladistvých.
„Mladí se dozvědí od svých sousedů a známých, že se někde v okolí vyrábí, a jdou si pro to. Vrstevníci si pak informaci roznesou mezi sebou,“ popsal Právu „domácí“ distribuci národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Internetových drogových e-shopů podle něj není tolik, mezi lidmi jsou ale dobře známé. „Není to dosud hlavní trh, ale narůstá to do desítek procent,“ vysvětlil. Prodávají se tam pak hlavně nové látky, dosud nezanesené na seznam těch nelegálních, které jsou podobné drogám zakázaným.
Jiná molekula, jiná látka
„Jedná se o nové psychoaktivní látky, které jsou podobné třeba pervitinu nebo extázi. Prodávají se dokonce i syntetické kanabinoidy, kterými se ale můžete na rozdíl od marihuany předávkovat a zabít,“ upozornil Vobořil.
Mladí lidé se tak údajně dostávají do velkého nebezpečí, protože netuší, co kupují. „Oni si to nakoupí a mají přitom v hlavě, že je to vlastně jenom tráva, ale přitom se jedná o velice rizikovou věc,“ varoval Vobořil.
Zastavit příliv obdobných látek do Evropy, potažmo Česka, je komplikované. „My zakážeme nějakou novou látku, dáme ji na seznam nelegálních, ale výrobci udělají to, že lehce změní její strukturu, účinek je podobný, ale je to už jiná látka,“ řekla Kateřina Grohmannová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Tímto způsobem se tak prý nové drogy snadno dostávají přes hranice, kde je celníci nemají právo zadržet, jelikož nejsou na seznamu. „Musí to pustit, pokud jsou dodrženy všechny předpisy. V takovém případě neexistuje legislativní síla, která by to zastavila,“ připustila Grohmannová. Než se droga stačí zanést do seznamu nelegálních látek, koluje po Evropě.
„Někde to tu leží v tunách, třeba jako sůl do koupele, hnojiva nebo i dárkové předměty. Mezitím ale jede kampaň přes internet, že je to zrovna dobrý hit, a mladí si objednávají,“ upozornil Vobořil.
Jen za rok 2015 se v Česku objevilo 33 e-shopů, které nabízely novou psychoaktivní látku. Problém spočívá v tom, že jejich provozovatelé jsou často ze zahraničí. „Mnoho z těch serverů je sice v češtině, ale provozovány jsou z jiných států. A zrušit je, to je hrozně těžké,“ přiznal.
Extáze všude kolem
V souvislosti s rozmáhajícím se on-line obchodem odborníci apelují na rodiče a kladou jim otázku, jak je internetové nakupování drog dětmi vůbec možné. „Říkám rodičům, aby popřemýšleli, jak to, že jejich dítě kupuje na internetu věci, aniž by o tom věděli,“ podotkl Vobořil. Kromě nedůslednosti rodičů spatřuje problém i v kapesném, které dětem otevírá cestu k drogám. „Je běžné, že desetiletá děcka vytahují z aktovek pětistovky. A tohle je věc, kterou si spousta rodičů neuvědomuje. Chtějí dopřát dítěti, aby nebylo mezi ostatními outsiderem,“ řekl.
Alkohol i drogy se stávají nemoderní.
Tak například gram marihuany, přičemž toto množství obvykle vystačí na několik dávek, zájemci na černém trhu nejčastěji koupí za dvě stě korun. Jednu tabletu extáze stejně tak. Gram pervitinu je pak k sehnání za tisíc korun. Právě extáze je prý na české drogové scéně k sehnání pro děti a mladistvé nejjednodušeji.
„Mladí se k extázi a MDMA, což je čistá forma extáze, už dostanou lépe než k marihuaně. Seženou ji na každé diskotéce a akci,“ sdělil Právu zdroj pod příslibem anonymity pohybující se v tomto prostředí. Podle něj mladiství drogu často dostávají i zadarmo, dívky pak někdy výměnou za bližší intimní kontakt s dealerem. Distribuce drog mezi dětmi dealery netíží. „Ostatní dealeři se tím netrápí. V tomto směru nemají svědomí. Jde jim pouze o zisk a prodávají neprověřené zboží – bez ohledu na kvalitu. Většinou ani nevědí, co to může způsobit těm, kterým to dají,“ přiblížil fungování drogové scény zdroj redakce.
Trendem je střízlivost
I přes narůstající oblibu drogových e-shopů a snadnější přístup mladých k omamným látkám se počet jejich uživatelů mezi nezletilými nezvyšuje. Jak vyplývá z evropské studie ESPAD z roku 2015, k výraznému růstu zkušeností studentů s užitím nelegálních drog, a to především konopných látek, docházelo hlavně mezi lety 1995 a 2003.
Od roku 2011 jejich počet postupně klesá. U marihuany ze 43 procent mladých uživatelů na 38 procent v současnosti. Pokles byl zaznamenán i u ostatních nelegálních drog. Podle psychiatra specializujícího se na závislosti Karla Nešpora pokles uživatelů tvrdých drog souvisí i s módou. „Alkohol i drogy se stávají nemoderní. Naopak celoevropským trendem je střízlivost,“ podotkl. „Naše děti jsou vzhledem k užívání na tom hůř než většina dětí v západních zemích,“ uzavřel.