Článek
Bylo to tvrzení proti tvrzení. Muž tvrdil, že dostal od jednoho z policistů dvě rány pěstí do obličeje, a když ho s 2,87 promile alkoholu převáželi na záchytku, tak ho prý ještě napadl policista, který v autě seděl vzadu vedle něj. Trval na tom, že ho asi dvakrát udeřil loktem do obličeje a asi jednou pěstí do tváře.
Sám kvůli údajným úderům a fackám trestní oznámení nepodal, trval ale na tom, že k nim došlo, a tak byl nakonec stíhán pro křivou výpověď.
Okresní soud se přiklonil na stranu policistů a uznal ho vinným, a tak muž k předchozí podmínce za jiný delikt dostal ještě nepodmíněný trest rok a čtyři měsíce. Trest mu přišel nepřiměřený, a tak se odvolal.
Uspěl. Odvolacímu senátu v Pardubicích totiž chyběl k rozhodnutí zásadní důkaz - kamerový záznam, který by zásadní rozpor pomohl vyřešit.
„Klíčové je, že není prokázáno, zda obžalovaný uvedl lež. A to nebylo zjištěno, když není kamerový záznam. Tento důkaz je nedosažitelný, protože v ten moment nebyl pořizován,“ řekl v odůvodnění rozsudku soudce Petr Žanda.
Obhajoba požadovala k doplnění dokazování právě tyto záběry. Soud ale i bez nich nakonec zprostil 42letého muže obžaloby.
„Někdo z nich nehovoří pravdu o úderech, pořád je to tvrzení proti tvrzení. Mimo policistů a něj tam není další osoba, která by chování mohla popsat. Obžalovaný se snažil to, co se stalo, objektivizovat. Při výslechu uvedl, že dostal facky na záchodě v nemocnici, ale to nechce pitvat. Uznal chyby ve svém chování,“ řekl Žanda.
Policisté to s mužem v nemocnici jednoduché neměli. Opakovaně jim vyhrožoval, na záchodě byl agresivní. Generální inspekce bezpečnostních sborů, která se zabývala tím, zda nepochybili, ale případ odložila.
Rozhodnutí soudu je konečné, přípustné je dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
