Článek
Matějka se na mladých dívkách podle spisu dopouštěl týrání, znásilnění, vydírání, podvodu, zbavení osobní svobody, nebezpečného pronásledování a jednu se pokusil přimět k sebevraždě.
Matějka znovu tvrzení obžaloby a nepravomocného verdiktu odmítal. V odvolání zpochybňoval závěry plzeňského soudu, tvrdil, že poškozené mohly odejít, stěžoval si na údajné krácení práva na obhajobu nebo že znalkyně byly podle něj vůči němu zaujaté. Zároveň zpochybňoval výpovědi poškozených i svědků, neprokázalo se podle něj, že by dívkám zamezoval kontakty s rodinou a přáteli a podobně.
„Věc by měla být vrácena soudu prvního stupně, protože tam byl nespočet procesních pochybení,“ uvedl na závěr Matějka. „Bylo mi tím upřeno právo na obhajobu a spravedlivý proces, na které mám nárok,“ pokračoval s tím, že v souladu se svým obhájcem navrhuje rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušit a vrátit k novému projednání.
Odvolací soud nicméně listopadový verdikt plzeňského soudu v podstatě potvrdil, pouze poupravil majetkové a nemajetkové vyrovnání. Matějkovy námitky soud označil za neopodstatněné a nedůvodné.
„Při přezkumu jsme zjistili, že nalézací soud provedl všechny potřebné důkazy,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Hana Hrnčířová. Krajský soud podle ní dospěl k správným závěrům, se kterými se vrchní soud zcela ztotožnil.
„Ve shodě s nalézacím soudem vůbec nepochybujeme o tom, že se skutkový děj stal tak, jak je v rozsudku popsáno,“ uzavřela soudkyně, podle které se Matějka snažil svou vinu zmenšit jakýmkoliv způsobem, a to včetně osočování poškozených ze lží. Trest je podle odvolacího soudu zcela přiměřený.