Hlavní obsah

Normální není bezpečné, za volantem zabíjejí hlavně zdánlivé drobnosti

„Řidič se plně nevěnoval řízení vozidla.“ Pod touto kolonkou se v policejních statistikách skrývá nejčastější příčina nehod na českých silnicích. I drobná a chvilková ztráta pozornosti přitom může mít fatální následky. Přesto mnozí vědomě riskují s představou, že vše mají pod kontrolou.

Hrobečky na Jiřího z PoděbradVideo: Novinky

Článek

Nedodržení bezpečné vzdálenosti, překračování nejvyšší povolené rychlosti, nepoužití blinkrů či přečtení zprávy na telefonu. To je jen dílčí výčet „drobností“, s nimiž se řidiči na silnicích setkávají, které je mnohdy štvou a vnímají je jako potenciálně rizikové.

„Nehoda často nezačíná výjimečným excesem, ale ztrátou času a prostoru pro reakci,“ připomněl šéf dopravní policie Michal Hodboď.

Jak ukázal nedávný průzkum STEM/MARK pro Českou asociaci pojišťoven, řidiči podobné drobné prohřešky vnímají u ostatních, ale zároveň část z nich připouští, že se jich, za určitých okolností, dopouštějí rovněž.

Téměř polovina respondentů tak v průzkumu připustila, že by si při řízení přečetla textovou zprávu na telefonu, čtyři z deseti by neměli problém jet rychleji, než stanovují limity v okamžiku, kdy by tak jeli i ostatní.

Nastává tak paradox, který dokresluje, že ačkoliv 92 procent dotázaných vnímá nedodržení bezpečné vzdálenosti za rizikové, polovina (51 procent) připouští možné nedodržení. To dokládá i přes 3300 nehod, u nichž za prvních deset měsíců policisté shledali jako příčinu právě nedostatečný odstup.

Ztráta soudnosti

Rizikovost drobných přestupků tkví mimo jiné právě v přístupu k nim. Jako nejčastější vysvětlení pro porušování pravidel respondenti uváděli přesvědčení řidičů, že mají situaci pod kontrolou (55 procent), případně nevnímají jednání jako nebezpečné (50 procent). Podle 39 procent byl možnou motivací k přestupku stres a podle 28 procent mohou řidiči považovat dílčí prohřešky za normální.

V okamžiku, kdy řidič začne rizikové chování vnímat jako běžné a je schopen si vytvořit osobní výjimku, která jej v jeho očích vyviňuje, je na silnicích nebezpečný pro sebe i ostatní.

„Zvykli jsme si normalizovat chování za volantem, o kterém přitom víme, že je nebezpečné. Řidiči většinou dobře poznají riziko u ostatních, ale když stejné chování dělají sami, snadno si ho ospravedlní – spěchem, situací na silnici nebo pocitem, že to mají pod kontrolou. U ostatních vidíme přestupek, u sebe okolnost. Chybí nám sebereflexe, a to chceme změnit,“ uvedl k výsledkům průzkumu výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Upozornit na rizika „normálního řízení“ má i kampaň, která poukazuje, jak může skončit bagatelizace drobných lapsů. Zatímco jízdu pod vlivem alkoholu či na červenou považujeme za vysoce rizikové, mírné překročení rychlosti nikoliv. I to může podporovat normalizaci některých přestupků a jejich podcenění. Podle policejních statistik přitom za většinou smrtelných dopravních nehod nestojí agresivní jízda, ale neadekvátní rychlost, nevěnování se řízení či zmiňované nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Za loňský rok přišlo v důsledku kolizí zaviněných řidiči motorových vozidel, které spadají do definice „normálního řízení“, o život 346 lidí. Letos je za prvních deset měsíců situace podobná a běžné přestupky stále představují dominantní příčinu smrtelných nehod. Loňské oběti aktuálně v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad připomínají v souvislosti se Světovým dnem obětí dopravních nehod symbolické pomníčky odkazující na nejčastější prohřešky, které mohou končit tragicky.

Výběr článků

Načítám