Článek
„Počet usmrcených osob stoupl o 12 na 100 (+13,6 %), počet lehce zraněných vzrostl o 359 osob (+6,9 %) na 5 571. Naopak ubylo těžce zraněných - jejich počet klesl o 29 na 340, což je nejnižší hodnota za prázdniny od roku 1990,“ uvádí zpráva.
„Klesá i celkový počet dopravních nehod: letošních 15 644 je stále méně, než kolik jich policie evidovala každý rok v letech 2016 - 2021,“ dodává. Tomu odpovídal i počet lidí, kteří dopravní nehodu v tomto období nepřežili, ve všech letech s výjimkou roku 2020 přesáhl počet obětí stovku. Zdaleka nejtragičtější prázdniny nastaly v roce 1993, tehdy si dopravní nehody vyžádaly celkem 291 obětí.
Podle policejních statistik je nejčastějším důvodem tragické dopravní nehody nepřiměřená rychlost, která stála za téměř pětinou všech úmrtí. Následuje nevěnování se řízení, přejetí do protisměru a nezvládnutí řízení vozidla.
„Letošní prázdniny znovu ukázaly, že největším rizikem na silnicích není technika, ani stav komunikací, ale lidské chování,“ uvedl ředitel služby dopravní policie Michal Hodboď.
Podle něj se policie do budoucna více zaměří na kontrolu rychlosti, kromě instalace automatických zařízení jako jsou radary chce investovat i do ručních měřičů rychlosti.
Právě instalaci radarů si policie pochvaluje. Hodboď uvedl, že například díky instalaci radaru v Buchlovských kopích letos nedošlo k jediné kritické nehodě.
„Je to lokalita pro nás velice riziková, je známá pro motorkáře a bohužel je u nás známá i statistikami. Během těchto prázdnin tam ale neevidujeme žádnou kritickou dopravní nehodu. To je pro nás signál, že ty prostředky fungují,“ řekl v úterý novinářům.
Právě motorkáři zůstávají dlouhodobě nejohroženější skupinou na českých silnicích. „Ačkoliv se na dopravě podílejí jen menší částí, letos o prázdninách představovali nejpočetnější skupinu mezi usmrcenými: zemřelo jich 32, téměř třetina všech obětí,“ uvádí dopravní policie.